Můj hlas se k Bohu vznáší a volám, *

můj hlas k Bohu stoupá, aby mě slyšel.

V den svého soužení hledám Pána, †

má ruka se v noci vzpíná bez únavy, *

nedá se utěšit má duše.

Když na Boha vzpomínám, vzdychám, *

když uvažuji, můj duch malátní.

Beze spánku držíš mé oči, *

jsem zmaten a neschopný slova.

Přemýšlím o dávných dnech, *

na zašlá léta si vzpomínám.

V noci uvažuji ve svém srdci, *

přemítám a můj duch hloubá:

„Může Pán zavrhnout navěky, *

už nám neukáže svou milost?

Navždy už ustane jeho přízeň, *

zrušen je slib pro všechna pokolení?

Zapomněl se Bůh smilovat, *

či v hněvu zadržel své slitování?“

Tu jsem si řekl: „V tom tkví má bolest: *

změnila se pravice Nejvyššího.“

Vzpomínám na Hospodinovy činy, *

ano, vzpomínám na dávné tvé divy.

Rozvažuji všechna tvá díla, *

přemítám o tvých skutcích.

Bože, svaté je tvé chování: *

který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

Ty jsi Bůh, který činí divy, *

národům jsi dal poznat svou moc.

Svým ramenem jsi vykoupil svůj národ, *

Jakubovy a Josefovy syny.

Uzřely tě vody, Bože, †

uzřely tě vody, a zděsily se, *

i hlubiny se rozbouřily.

Mraky vylily vodu, †

oblaka zaduněla hromem *

a tvé šípy šlehaly kolem.

Tvůj hrom burácel v bouři, †

blesky ozařovaly obzor: *

zatřásla a zachvěla se země.

Mořem vedla tvá cesta, †

tvá stezka spoustami vod, *

tvé šlépěje však nebylo vidět.

Jak stádo jsi vedl svůj národ, *

Mojžíšovou a Árónovou rukou.

1 Sam 2,1-10

Srdce mé jásá v Hospodinu, *

moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.

Ústa se otvírají proti mým nepřátelům, *

neboť se raduji z tvé pomoci.

Nikdo není svatý jako Hospodin, †

neboť nikdo není kromě tebe, *

nikdo není skálou jako náš Bůh.

Nemnožte už chlubné řeči, *

zpupnost ať nevyjde z vašich úst,

vždyť Hospodin je Bůh, ví všechno, *

a jemu přísluší vážit skutky.

Luky siláků se lámou, *

ale slabí se opásávají silou.

Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb; *

kdo hladověli, mohou ustat od práce.

Neplodná dostává sedm dětí, *

matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje, *

uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.

Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout, *

ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka, *

ze smetiště povyšuje chudáka,

aby ho posadil mezi knížaty *

a obdařil ho stolcem slávy.

Neboť Hospodinu náleží pilíře země, *

na nich založil svět.

Chrání nohy svých zbožných, †

bezbožní však zajdou ve tmách, *

neboť nikdo nezvítězí svou silou.

Hospodin zničí své protivníky, *

zahřmí nad nimi na nebesích.

Hospodin bude soudit i daleké končiny země, †

dá vládu svému králi *

a povznese moc svého pomazaného.

Hospodin kraluje, ať zajásá země, *

ať se radují četné ostrovy!

Mrak a temnota ho obklopují, *

spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.

Předchází jej oheň *

a kolem dokola spaluje protivníky.

Jeho blesky ozařují svět, *

země to vidí a chvěje se.

Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *

před vladařem celé země.

Nebesa hlásají jeho spravedlnost *

a všechny národy vidí jeho slávu.

Hanbí se všichni ctitelé model, †

kteří se chlubí bůžky, *

všichni bohové se mu koří.

Sión to slyší a raduje se †

a judská města jásají *

pro tvé rozsudky, Hospodine!

Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *

svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.

Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †

chrání život svých svatých, *

z ruky bezbožníků je vytrhuje.

Světlo vychází spravedlivému *

a lidem upřímného srdce radost.

Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *

a oslavujte jeho svaté jméno!