Měl jsem důvěru, i když jsem si řekl: *

„Jsem tak sklíčen!“

Pravil jsem ve svém rozrušení: *

„Každý člověk klame!“

Čím se odplatím Hospodinu *

za všechno, co mi prokázal?

Vezmu kalich spásy *

a budu vzývat jméno Hospodinovo.

Splním své sliby Hospodinu *

před veškerým jeho lidem.

Drahocenná je v Hospodinových očích *

smrt jeho zbožných.

Ach, Hospodine, jsem tvůj služebník, †

jsem tvůj služebník, syn tvé služebnice, *

rozvázal jsi moje pouta.

Přinesu ti oběť díků, Hospodine, *

a budu vzývat tvé jméno.

Splním své sliby Hospodinu *

před veškerým jeho lidem

v nádvořích domu Hospodinova *

uprostřed tebe, Jeruzaléme!

Hospodine, slyš moji modlitbu, †

pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě, *

vyslyš mě pro svou spravedlnost.

Nepoháněj na soud svého služebníka, *

nikdo z živých není před tebou spravedlivý.

Neboť nepřítel pronásleduje mou duši, †

k zemi srazil můj život, *

uzavřel mě v temnotách jako dávno zemřelé.

Můj duch ve mně chřadne, *

srdce mi strnulo v nitru.

Vzpomínám si na dávné dny, †

uvažuji o všech tvých činech, *

myslím na skutky tvých rukou.

Rozpínám k tobě své ruce, *

má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.

Rychle mě vyslyš, Hospodine, *

neboť můj duch malátní.

Neskrývej přede mnou svou tvář, *

ať nejsem jako ti, kdo klesají do hrobu.

Dej, ať záhy dojdu tvé milosti, *

vždyť v tebe doufám.

Ukaž mi cestu, po níž mám kráčet, *

neboť k tobě zvedám svou duši.

Vysvoboď mě od mých nepřátel, Hospodine, *

k tobě se utíkám.

Pouč mě, abych konal tvou vůli, *

vždyť ty jsi můj Bůh!

Dobrotivý je tvůj duch, *

ať mě vede rovným krajem.

Pro své jméno, Hospodine, zachovej mě naživu, *

ve své spravedlnosti vyveď mě z tísně!

Flp 2, 6-11

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, *

nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,

ale sám sebe se zřekl, †

vzal na sebe přirozenost služebníka *

a stal se jedním z lidí.

Byl jako každý jiný člověk, †

ponížil se a byl poslušný až k smrti, *

a to k smrti na kříži.

Proto ho také Bůh povýšil *

a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,

takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno *

na nebi, na zemi i v podsvětí

a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: *

Ježíš Kristus je Pán.