Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

9,1-12

Pohroma kobylek

Zatroubil pátý anděl. Viděl jsem hvězdu, jak se zřítila z nebe na zem. Byl jí dán klíč od propasti podsvětí. Jakmile tu propast otevřela, vyvalil se z ní dým jako z ohromné výhně – slunce i ovzduší se od dýmu z té propasti zatemnily – a z toho dýmu vyletěly na zem kobylky; byla jim dána moc, jakou na zemi mají štíři. Ale bylo jim přikázáno, že nesmějí škodit na zemi trávě ani žádné zelené rostlině ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení. Nesměly je však usmrcovat, ale jen trápit po pět měsíců. Bolest (kterou působí), se podobá bodnutí štíra. Tehdy lidé budou hledat smrt, a nenajdou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče.

Vzhledem se ty kobylky podobaly koním vystrojeným do války; na hlavě měly jakoby zlatou korunu a jejich tvář připomínala lidský obličej; žíně měly jako ženské vlasy a zuby jako lvi; měly pancíře jako ze železa a šramot jejich křídel jako rachot vozů s mnoha koňmi, když se řítí do boje; ocasy měly jako štíři a (v nich) žihadla, aby mohly lidem škodit po pět měsíců; jako král je vedl anděl propasti, hebrejsky se jmenuje Abaddon, řecky Apollyon – Ničitel.

První „běda“ přešlo, a hle – už jsou tu dvě další.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Jl 3,3.5; Mk 13,33

Neobyčejné úkazy způsobím na nebi i na zemi: krev, oheň a sloupy dýmu. * Spasí se ten, kdo bude vzývat Hospodinovo jméno, aleluja.

Dejte si pozor, bděte a modlete se, protože nevíte, kdy ten čas přijde. * Spasí se.

Z „První apologie“ od svatého Justina, mučedníka

(Cap. 61: PG 6,419-422)

Koupel znovuzrození

Vyložíme nyní, jak jsme se zasvětili Bohu, když jsme byli obnoveni skrze Krista.

Všechny, kdo nabyli přesvědčení a uvěřili, že to, co učíme a říkáme, je pravda, a kdo prohlásili, že podle toho mohou žít, učíme nejprve, aby se modlili a postem si od Boha vyprošovali odpuštění svých předchozích hříchů. Sami se modlíme a postíme s nimi.

Pak je vedeme k vodě, kde se znovu zrodí, právě tak jako jsme se znovu zrodili i my sami. Ve vodě se jim totiž dostane koupele ve jménu Boha, Otce a Vládce veškerenstva i našeho Spasitele Ježíše Krista i Ducha Svatého.

Vždyť Kristus řekl: Nenarodíte-li se znovu, nevejdete do nebeského království. Tu je ovšem jasné, že není možné, aby ti, kdo se již jednou narodili, vstoupili do lůna svých matek.

A skrze proroka Izaiáše je řečeno, že od těch, kdo zhřešili, ale činí pokání, budou odňaty jejich hříchy: Umyjte se čistě! Odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí; učte se jednat dobře. Sirotku dopomozte k právu, zastaňte se vdovy. Pak přijďte a budeme spolu mluvit, praví Pán. I kdyby byly vaše hříchy jako purpur, vybělím je jak vlnu, a kdyby byly jako šarlat, nad sníh zbělejí. Neposlechnete-li však, pohltí vás meč. Tak promluvila Hospodinova ústa.

Smysl těchto slov jsme se dověděli od apoštolů: O svém prvém zrození jsme nic nevěděli, narodili jsme se podle slepého zákona přírody z vlhkého semene vzájemným spojením svých rodičů a vyrůstali jsme ve špatných mravech a zlých zvrácenostech. Abychom však nezůstali dětmi přírodní nutnosti a nevědomosti, ale stali se dětmi vyvolení a poznání a byli ve vodě obmyti od hříchů, jichž jsme se dopustili, proto se nad tím, kdo touží být znovuzrozen a projevil lítost nad svými hříchy, vyslovuje jméno Boha, Otce a Vládce veškerenstva. Totéž jediné jméno říkáme, když toho, kdo má být obmyt, vedeme ke křestní koupeli. – Nikdo zajisté nemůže nevyslovitelného Boha nazvat jménem; a kdyby se někdo odvážil tvrdit, že má právo, propadl beznadějnému šílenství. Tato koupel pak se nazývá osvícení, neboť mysli těch, kdo se těmto věcem učí, se při ní dostává světla. – A ten, komu se dostává tohoto osvícení, je omýván také ve jménu Ježíše Krista ukřižovaného pod Ponciem Pilátem a ve jménu Svatého Ducha, který ústy proroků všechno o Ježíši předpověděl.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jan 3,5-6

Ježíš řekl Nikodémovi: Amen, amen, pravím ti: * Jestliže se nenarodí někdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království, aleluja.

Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je Duch. * Jestliže.