Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K dílu svému já rád sahám,
Bože, dej, ať ho vždy zmáhám,
posilni mě v pracování,
sám pak přidej požehnání.
Vždyť bez tvého požehnání
marné lidské namáhání,
ty, jenž dobře znáš mou slabost,
neodpírej mi svou milost.
V povolání svém když kráčím,
Bože, dej, ať práci stačím;
cokoliv beru před sebe,
ať mám pomocníka tebe.
Nebo:
Miluj Pána Boha svého
vždy z celého srdce svého,
z celé duše i mysli své,
ze vší síly i moci své.
Miluj též bližního svého
tak jako sebe samého,
ne pro sebe, leč pro něho
a pro Pána Boha svého.
Každý na to vždy pamatuj,
obojího se přidržuj,
abys chráněn všeho zlého
došel království věčného.
ŽALMY
1. ant. Veď mé kroky podle svého výroku, Hospodine.
Podivuhodná jsou tvá přikázání, *
proto je zachovává má duše.
Výklad tvých slov osvěcuje, *
poučuje prosté lidi.
Otvírám ústa a nabírám dech, *
neboť toužím po tvých předpisech.
Obrať se ke mně a smiluj se nade mnou, *
jak činíváš těm, kdo milují tvé jméno.
Veď mé kroky podle svého výroku, *
ať mi nevládne žádná nepravost!
Vysvoboď mě z útisku lidí, *
chci dbát na tvá nařízení.
Jasnou tvář ukaž svému služebníku *
a nauč mě svým příkazům!
Proudy slz mé oči prolévají *
pro ty, kteří nedbají na tvůj zákon.
Ant. Veď mé kroky podle svého výroku, Hospodine.
2. ant. Jen jeden je zákonodárce a soudce; kdo však jsi ty, že soudíš bližního?
Bůh povstává v božském shromáždění, *
uprostřed bohů pronáší soud.
„Jak dlouho budete soudit nespravedlivě *
a stranit bezbožným?
Zastávejte se utiskovaného a sirotka, *
ubohému a chudému pomáhejte k právu!
Vysvoboďte utlačeného a nuzného, *
z moci bezbožných ho vytrhněte!“
Nevnímají a nechápou, v temnotě chodí; *
kolísají všechny základy země.
Já jsem řekl: „Jste bohy, *
všichni jste syny Nejvyššího.
Ale zemřete jako lidé, *
padnete jako každý z knížat.“
Povstaň, Bože, suď zemi, *
poněvadž ty po právu jsi pánem všech národů.
Ant. Jen jeden je zákonodárce a soudce; kdo však jsi ty, že soudíš bližního?
3. ant. K Hospodinu jsem volal, a vyslyšel mě.
K Hospodinu jsem volal ve své bídě, *
a vyslyšel mě:
Hospodine, vysvoboď mě ze lživých rtů, *
od zrádného jazyka!
Co se ti dá a co se ti přidá, *
jazyku zrádný?
Ostré šípy bojovníka *
a z kručinky žhavé uhlí.
Běda mi, že musím přebývat u Mešechů, *
bydlit v kedarských stanech!
Dlouho již bydlím u těch, *
kteří nenávidí pokoj.
Když já mluvím o míru, *
oni chtějí válku.
Ant. K Hospodinu jsem volal, a vyslyšel mě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Bar 4, 21b-22
Děti, volejte k Bohu! Vytrhne vás z násilí, z ruky nepřátel. Neboť já doufám ve Věčného, že budete vysvobozeni, Svatý mi dává radost z milosrdenství, které k vám brzo přijde od věčného, vašeho spasitele.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování,
na milosrdenství, které trvá věčně.
Modleme se.
Bože, tys uzdravil chromého, když nad ním Petr a Jan, cestou do chrámu k odpolední modlitbě, vzývali jméno tvého Syna; přijmi i naši upřímnou modlitbu ve jménu Ježíšově a dej spásu všem, kdo ho vzývají. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2021 J. Vidéky