1. září 2022

Čtvrtek, mezidobí, 22. týden
2. týden žaltáře

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí,

vděčně jeho jménu plesej s upřímností,

veleb Hospodina, má duše jediná,

pamatuj s vděčností,

že svých darů dosti

dal nám z milosti.

On tě do sytosti dobrým nasycuje,

svěžest tvé mladosti stále obnovuje

tak jako orlici věk dlouhý mající;

všem, kdo jsou v úzkosti,

dá spravedlnosti,

zbaví vší zlosti.

Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají,

žijíce pro něho, zákon Boží znají;

trůn své velebnosti v nebeské výsosti

upevnil, kraluje,

nade vším panuje,

vše podrobuje.

Nebo:

V tento nyní polední čas

přijmi, Bože, chvály od nás,

prosby naše, děkování

za všechna tvá dobrodiní.

Ty jsi nám již od svítání

dával svoje požehnání,

v dobrém šťastně prospívati

a k tvé chvále pracovati.

Rač až do večera dáti

dále šťastně pracovati,

svou milostí nás posiluj,

pomáhej nám a při nás stůj.

Jistotně tomu věříme,

že to všechno obdržíme,

pro zásluhy tvého Syna,

Ježíše, našeho Pána.

ŽALMY

1. ant. Lepší je pro mě zákon tvých úst, Hospodine, než tisíce ve zlatě a stříbře.

Žalm 119 (118), 65-72
IX (Teth)

Dobro jsi prokázal svému služebníku, *

Hospodine, podle svého slova.

Nauč mě moudrosti a vědění, *

neboť důvěřuji tvým předpisům.

Bloudil jsem před svým pokořením, *

nyní však dbám na tvůj výrok.

Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní, *

nauč mě svým příkazům.

Pyšní mě lživě očerňují, *

já však celým srdcem zachovávám tvá nařízení.

Necitelností ztučnělo jejich srdce, *

já se však z tvého zákona těším.

Dobře mi, že jsem byl pokořen, *

abych se naučil tvým příkazům.

Lepší je pro mě zákon tvých úst *

než tisíce ve zlatě a stříbře.

Ant. Lepší je pro mě zákon tvých úst, Hospodine, než tisíce ve zlatě a stříbře.

2. ant. V Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk.

Žalm 56 (55), 2-7.9-14
Důvěra v Boží slovo
Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

Smiluj se nade mnou, Bože, neboť člověk po mně šlape, *

stále mě tísní bojem.

Stále po mně šlapou moji protivníci, *

je jich hodně, kdo proti mně brojí.

Svrchovaný, když se mě zmocní bázeň, *

v tebe budu doufat.

V Boha, jehož slib velebím, †

v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *

co mi může udělat člověk?

Celý den na mě sočí, *

všechny jejich myšlenky směřují k mé zkáze.

Scházejí se, číhají, *

slídí po mých stopách, usilují o můj život.

Ty sám si zapiš mou bídu, †

vpiš mé slzy do svého záznamu, *

mé trampoty do svého svitku!

Pak ustoupí moji nepřátelé, †

kdykoli tě budu volat; *

vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!

V Boha, jehož slib velebím, *

v Hospodina, jehož slib velebím,

v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *

co mi může udělat člověk?

Bože, jsem ti zavázán sliby, *

přinesu ti děkovnou oběť,

že jsi vysvobodil můj život ze smrti, †

mé nohy z pádu, *

abych kráčel před Bohem ve světle živých.

Ant. V Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk.

3. ant. Tvá milost, Bože, je veliká.

Žalm 57 (56)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *

neboť k tobě se utíká má duše,

uchyluji se do stínu tvých křídel, *

dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu, *

k Bohu, který mi prokazuje dobro.

Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †

ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *

ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Uléhám uprostřed lvů, *

kteří lačně požírají lidi.

Jejich zuby jsou kopí a šípy *

a jejich jazyk naostřený meč.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Léčku připravili mým nohám, *

zkrušili mou duši,

vykopali přede mnou jámu: *

ať do ní spadnou!

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Ant. Tvá milost, Bože, je veliká.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 16-17

Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.

Bože, ty jsi zdroj všeho dobra,

uč mě chtít, co chceš ty.

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2021 J. Vidéky