Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Kriste, dej pomoc v dnešní den,
abys byl od nás věrně ctěn
pravou služebností,
popřej k tomu své milosti,
slyš modlitby, slyš žádosti,
z nebeské výsosti.
Dej, ať jsme ve víře stálí,
kdo jsme se službě oddali
Stvořitele svého,
ať vděčně chválíme jeho,
neboť on prosby každého
uslyší věrného.
Milost, pomoc nám k tomu dá,
co je k naší spáse, on zná,
jenom stůjme v bázni,
jsouce zloby hříchu prázdni,
jen tak dojdeme od něho
života věčného.
Nebo:
Miluj Pána Boha svého
vždy z celého srdce svého,
z celé duše i mysli své,
ze vší síly i moci své.
Miluj též bližního svého
tak jako sebe samého,
ne pro sebe, leč pro něho
a pro Pána Boha svého.
Každý na to vždy pamatuj,
obojího se přidržuj,
abys chráněn všeho zlého
došel království věčného.
ŽALMY
1. ant. Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, *
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, *
hledají ho celým srdcem,
kdo nečiní nepravosti, *
ale chodí po jeho cestách.
Tys dal svá nařízení, *
aby se jich dbalo svědomitě.
Kéž jsou pevné mé cesty, *
abych zachovával tvé příkazy.
Neupadnu do hanby, *
budu-li si všímat všech tvých předpisů.
Oslavím tě upřímným srdcem, *
když se naučím tvým spravedlivým rozhodnutím.
Tvé příkazy chci zachovávat, *
jenom mě neopouštěj!
Ant. Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
2. ant. Pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce.
Jak dlouho budeš na mě, Hospodine, docela zapomínat, *
jak dlouho budeš přede mnou skrývat svou tvář?
Jak dlouho se budu starostí zmítat ve své duši, †
s tím každodenním smutkem v srdci, *
jak dlouho se má nade mnou vypínat můj nepřítel?
Shlédni a vyslyš mě, Hospodine, můj Bože! *
Rozjasni mé oči, ať neusnu v smrti,
aby neřekl můj nepřítel: „Zdolal jsem ho!“ *
Ať nejásají moji protivníci, že jsem klesl.
Já však důvěřuji v tvé slitování, †
pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, *
zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.
Ant. Pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce.
3. ant. Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost.
Nerozumný si říká v srdci: *
„Bůh není!“
Zkaženě, zvráceně jednají, *
nikdo nedělá dobro.
Hospodin shlíží z nebe na smrtelníky, *
aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha.
Všichni pobloudili, všichni se zkazili, *
nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!
Nevzpamatuje se žádný, kdo páchá zlo, *
kdo požírá můj lid, jako by jedl chleba?
Hospodina nevzývají – †
pak se budou strachem třást, *
vždyť Bůh je s pokolením spravedlivých.
Chcete zmařit chudáku plány, *
ale Hospodin je mu útočištěm.
Kéž přijde Izraeli spása ze Siónu! †
Až Hospodin změní osud svého lidu, *
jásot bude v Jakubovi, radost bude v Izraeli.
Ant. Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Job 5, 17-18
Opravdu blažený člověk, káraný Bohem! Nepohrdej kázní Všemohoucího! On sice raní, ale i obvazuje, bije, ale jeho ruce uzdravují.
Bože, jednej se mnou podle svého milosrdenství
a nauč mě svým příkazům.
Modleme se.
Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu ke spáse; prosíme tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom všichni mohli ve společenství tvé církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2021 J. Vidéky