29. září 2022

Sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archandělů
svátek

Michael, jehož jméno znamená „Kdo je jako Bůh?“, je v biblických textech označován jako jeden z prvních knížat (Dan 10,13.21), ochránce vyvoleného národa (Dan 12,1) a vítěz nad démonem (Jud 9; Zj 12,7). Také křesťané v něm od počátku viděli zvláštního ochránce novozákonního Božího lidu a přímluvce zemřelých před Božím trůnem. Byl vzýván také při exorcismech. Jeho svátek se slaví už od 5. století ve výroční den posvěcení baziliky zbudované k jeho poctě v Římě na Via Salaria. Spolu s ním si dnes připomínáme další dva archanděly, kteří o sobě prohlásili, že stojí před Bohem (Lk 1,19; Tob 12,15).
Gabriel znamená „Muž Boží“ nebo „Bůh ukázal svou sílu“. Jeho jméno se objevuje v knize proroka Daniela (8,16; 9,21). Zvěstoval také Zachariášovi narození Jana Křtitele (Lk 1,19) a Panně Marii narození Ježíšovo (Lk 1,26).
Rafael znamená „Bůh uzdravil“. Vypráví o něm starozákonní kniha Tobiáš. Bývá vzýván jako průvodce cestujících.

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí,

vděčně jeho jménu plesej s upřímností,

veleb Hospodina, má duše jediná,

pamatuj s vděčností,

že svých darů dosti

dal nám z milosti.

On tě do sytosti dobrým nasycuje,

svěžest tvé mladosti stále obnovuje

tak jako orlici věk dlouhý mající;

všem, kdo jsou v úzkosti,

dá spravedlnosti,

zbaví vší zlosti.

Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají,

žijíce pro něho, zákon Boží znají;

trůn své velebnosti v nebeské výsosti

upevnil, kraluje,

nade vším panuje,

vše podrobuje.

Nebo:

Dobrý Pane Ježíši,

nechť má duše uslyší

hned zrána tvůj milý hlas,

že mé práci požehnáš.

Žehnáš všem pracujícím

a vroucně se modlícím,

proto před každou prací

duch se k tobě obrací.

Dej mi, Pane, rozum ten,

bych tak činil každý den,

sloužil tobě upřímně,

svou práci konal věrně.

I dnes žehnej mé práci,

ať svůj smysl neztrácí,

neb bez tvého přispění,

marné vše mé snažení.

ŽALMY

Ant. Hle, Michael, jeden z předních knížat, přišel mi na pomoc.

Žalm 119 (118), 65-72
IX (Teth)

Dobro jsi prokázal svému služebníku, *

Hospodine, podle svého slova.

Nauč mě moudrosti a vědění, *

neboť důvěřuji tvým předpisům.

Bloudil jsem před svým pokořením, *

nyní však dbám na tvůj výrok.

Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní, *

nauč mě svým příkazům.

Pyšní mě lživě očerňují, *

já však celým srdcem zachovávám tvá nařízení.

Necitelností ztučnělo jejich srdce, *

já se však z tvého zákona těším.

Dobře mi, že jsem byl pokořen, *

abych se naučil tvým příkazům.

Lepší je pro mě zákon tvých úst *

než tisíce ve zlatě a stříbře.

Žalm 56 (55), 2-7.9-14
Důvěra v Boží slovo
Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

Smiluj se nade mnou, Bože, neboť člověk po mně šlape, *

stále mě tísní bojem.

Stále po mně šlapou moji protivníci, *

je jich hodně, kdo proti mně brojí.

Svrchovaný, když se mě zmocní bázeň, *

v tebe budu doufat.

V Boha, jehož slib velebím, †

v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *

co mi může udělat člověk?

Celý den na mě sočí, *

všechny jejich myšlenky směřují k mé zkáze.

Scházejí se, číhají, *

slídí po mých stopách, usilují o můj život.

Ty sám si zapiš mou bídu, †

vpiš mé slzy do svého záznamu, *

mé trampoty do svého svitku!

Pak ustoupí moji nepřátelé, †

kdykoli tě budu volat; *

vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!

V Boha, jehož slib velebím, *

v Hospodina, jehož slib velebím,

v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *

co mi může udělat člověk?

Bože, jsem ti zavázán sliby, *

přinesu ti děkovnou oběť,

že jsi vysvobodil můj život ze smrti, †

mé nohy z pádu, *

abych kráčel před Bohem ve světle živých.

Žalm 57 (56)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *

neboť k tobě se utíká má duše,

uchyluji se do stínu tvých křídel, *

dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu, *

k Bohu, který mi prokazuje dobro.

Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †

ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *

ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Uléhám uprostřed lvů, *

kteří lačně požírají lidi.

Jejich zuby jsou kopí a šípy *

a jejich jazyk naostřený meč.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Léčku připravili mým nohám, *

zkrušili mou duši,

vykopali přede mnou jámu: *

ať do ní spadnou!

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Ant. Hle, Michael, jeden z předních knížat, přišel mi na pomoc.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dan 12,1

V té době povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny tvého lidu. To bude čas úzkosti, který nebyl od doby, kdy povstaly národy, až do té doby. Tehdy bude zachráněn tvůj národ, každý, kdo bude zapsán v knize.

Pán pošle své anděly s mohutným hlaholem polnice

a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran.

Modleme se.

Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svatých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2021 J. Vidéky