Hospodine, náš Pane, †

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, *

svou velebností převýšils nebesa!

Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, *

abys umlčel pomstychtivého nepřítele.

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:

Co je člověk, že na něho myslíš, *

co je smrtelník, že se o něho staráš?

Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, *

ověnčils ho ctí a slávou,

dals mu vládnout nad dílem svých rukou, *

položils mu k nohám všechno:

ovce i veškerý dobytek, *

k tomu i polní zvířata,

ptáky na nebi a ryby v moři, *

vše, co se hemží na stezkách moří.

Hospodine, náš Pane, *

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, *

žes vyslyšel slova mých úst.

Budu ti hrát před anděly, *

vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu

a slavit budu tvé jméno *

pro tvou dobrotu a tvou věrnost,

neboť nade vše jsi zvelebil *

své jméno a své zaslíbení.

Když jsem volal, vyslyšels mě, *

v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, *

až uslyší slova tvých úst.

Budou opěvovat Hospodinovy cesty: *

„Věru, veliká je Hospodinova sláva!“

Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, *

pyšného však zdaleka pozná.

Když procházím soužením, zachováváš mi život, †

proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku, *

zachraňuje mě tvá pravice.

Hospodin pro mě dokončí, co začal. †

Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, *

dílo svých rukou neopouštěj!

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.