30. září 2022

Sv. Jeronýma, kněze a učitele církve
památka

Narodil se kolem roku 340 ve Stridonu v Dalmácii. Studoval v Římě gramatiku, rétoriku a filozofii; tam také přijal křest. Navštívil Galii, Trevír a Aquileu, potom odešel na Východ (373) a žil několik let jako poustevník v poušti blízko Antiochie. V roce 379 byl vysvěcen na kněze a odešel přes Konstantinopol znovu do Říma. Pracoval jako sekretář papeže Damasa a na jeho pokyn začal pracovat na revizi latinského překladu Nového zákona podle původních řeckých textů. Po Damasově smrti (384) ho někteří chtěli zvolit za jeho nástupce, ale pro přísné asketické názory a nekompromisní postoj při hájení čistoty víry a mravů ho odpůrci donutili v následujícím roce opustit Řím. Usadil se jako poustevník v Betlémě, v jeho okolí založil několik klášterů a věnoval se převážně výkladu Písma svatého a jeho překladu z původních jazyků do latiny (390-405). Patřil mezi nejslavnější učence své doby. Kromě překladů a výkladů bible psal historické, polemické a homiletické spisy, mnoho dopisů (zachovalo se jich 117) a překlady některých děl východních Otců do latiny. Spolu s Ambrožem, Augustinem a Řehořem Velikým patří mezi velké západní církevní Otce. Zemřel 30. IX. 420 v Betlémě a byl tam i pohřben. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v římské bazilice S. Maria Maggiore.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Teď se před tvým trůnem stavím,

pokornou prosbou tě slavím,

dej mi sílu, Bože svatý,

vírou, láskou prospívati.

Tys mě, ó Bože, Otče můj,

sám stvořil jako obraz svůj,

tebou jsem živ a od tebe

mám vše k života potřebě.

Boží Synu, tys krví svou

vykoupil z hříchu duši mou,

ty jsi můj Pán, můj přímluvce,

má rozkoš, hrad, můj zástupce.

Duchu Svatý, sílo Boží,

která ve mně vše zlé boří;

je-li na mně co dobrého,

jistě je to z daru tvého.

Proto celým srdcem díky

vzdávám ti, Bože veliký,

za všechna tvá dobrodiní,

ježs mi činil dřív i nyní.

ŽALMY

1. ant. Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Žalm 51 (50)
Smiluj se nade mnou Bože
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Ef 4,23-24)

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *

pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.

Úplně ze mě smyj mou vinu *

a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám, *

můj hřích je stále přede mnou.

Jen proti tobě jsem se prohřešil, *

spáchal jsem, co je před tebou zlé,

takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *

že jsi bez úhony ve svém soudu.

Hle, s vinou jsem se narodil *

a v hříchu mě počala má matka.

Hle, líbí se ti upřímné srdce, *

ve skrytu mě učíš moudrosti!

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *

umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *

ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať svou tvář od mých hříchů *

a zahlaď všechny mé viny.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! *

Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Neodvrhuj mě od své tváře *

a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany *

a posilni mou velkodušnost.

Bezbožné budu učit tvým cestám *

a hříšníci se budou obracet k tobě.

Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *

ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, *

aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

Vždyť nemáš zálibu v oběti, *

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.

Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Pane, obšťastni Sión svou přízní, *

znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.

Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *

na oltář ti budou klást býčky.

Ant. Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

2. ant. Kdykoli se hněváš, Hospodine, rozpomeň se na své milosrdenství.

Kantikum
Bůh přijde soudit

Hab 3,2-4.13a.15-19

Zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. (Lk 21,28)

Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu, *

bál jsem se, Hospodine, tvého díla,

v průběhu let ho uskutečni, †

v průběhu let (ho) oznam. *

Kdykoli se hněváš, vzpomeň na smilování!

Bůh přijde z Temanu, *

Svatý z hory Faran.

Jeho velebnost zahaluje nebesa, *

země je plná jeho slávy.

Sám září jako světlo, †

z rukou mu (tryskají) paprsky, *

tam je skryta jeho síla.

Vyšel jsi spasit svůj národ, *

spasit (jej) i svého pomazaného.

Svým koním jsi otevřel cestu v moři, *

v bahnu mnoha vod.

Slyšel jsem o tom a mé nitro se zachvělo, *

rty se mi třásly strachem při té zprávě,

kostižer mi vniká do kostí, *

mé kroky pode mnou vrávorají.

Počkám však v klidu na den tísně, *

jenž dolehne na lid, který se na nás chce vrhnout.

I když fíkovník nevykvete *

a vinná réva nepřinese plody,

i když zklame výnos olivy *

a pole nevydají pokrm,

i když zmizí brav ze stáje *

a skot nebude v chlévech,

já přesto budu jásat v Hospodinu, *

budu plesat v Bohu, svém spasiteli!

Hospodin, Pán, je mou silou, †

mé nohy učiní podobné (nohám) laní *

a zavede mě na mé výšiny.

Ant. Kdykoli se hněváš, Hospodine, rozpomeň se na své milosrdenství.

3. ant. Jeruzaléme, oslavuj Hospodina. 

Žalm 147 (147 B) 12-20
Obnova Jeruzaléma
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21,9)

Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, *

 chval svého Boha, Sióne,

že zpevnil závory tvých bran, *

požehnal tvým synům v tobě.

Zjednal tvému území pokoj *

a sytí tě jadrnou pšenicí.

Sesílá svůj rozkaz na zemi, *

rychle běží jeho slovo.

Dává sníh jako vlnu, *

jíní sype jako popel.

Shazuje své krupobití jako drobty chleba, *

jeho mrazem tuhnou vody.

Posílá své slovo, a rozpouští je, *

poroučí zavanout svému větru, a vody se rozproudí.

Oznámil své slovo Jakubovi, *

své zákony a přikázání Izraeli.

Tak nejednal se žádným národem: *

nesdělil jim svá přikázání.

Ant. Jeruzaléme, oslavuj Hospodina.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 2, 13-16

Nyní, protože jste spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví. Jen on je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil v jedno a zboural přehradu, která je dělila, když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství, která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka, a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Volám k tobě, Bože, * ty mi posíláš pomoc z nebe. Volám.

Plné důvěry je mé srdce, * ty mi posíláš pomoc z nebe. Sláva Otci. Volám.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti.

PROSBY

Kristus se za nás vydal v oběť Otci, aby svou krví očistil naše svědomí od mrtvých skutků. Klaňme se mu a s upřímným srdcem prosme:

Pane, na tobě závisí naše spása.

Z tvé dobroty nám vzchází nový den,

dej, ať v nás také vzchází nový život.

Všechno jsi stvořil a moudře to zachováváš,

dej, ať ve tvém tvorstvu spatřujeme tvou věčnou stopu.

Svou krví jsi zpečetil novou a věčnou smlouvu,

dej, ať konáme, co přikazuješ, a zůstáváme tak věrni tvému zákonu.

Když jsi visel na kříži, vyšla z tvého boku krev a voda,

ať tento spasitelný proud smyje naše hříchy, aby se celá církev Boží naplnila radostí.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys otevřel mysl svatého Jeronýma, aby rozuměl Písmu svatému a zamiloval si ho celým svým srdcem; naplň i nás láskou k tvému slovu, aby bylo naším stálým pokrmem a zdrojem života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2021 J. Vidéky