Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *

pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.

Úplně ze mě smyj mou vinu *

a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám, *

můj hřích je stále přede mnou.

Jen proti tobě jsem se prohřešil, *

spáchal jsem, co je před tebou zlé,

takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *

že jsi bez úhony ve svém soudu.

Hle, s vinou jsem se narodil *

a v hříchu mě počala má matka.

Hle, líbí se ti upřímné srdce, *

ve skrytu mě učíš moudrosti!

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *

umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *

ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať svou tvář od mých hříchů *

a zahlaď všechny mé viny.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! *

Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Neodvrhuj mě od své tváře *

a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany *

a posilni mou velkodušnost.

Bezbožné budu učit tvým cestám *

a hříšníci se budou obracet k tobě.

Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *

ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, *

aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

Vždyť nemáš zálibu v oběti, *

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.

Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Pane, obšťastni Sión svou přízní, *

znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.

Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *

na oltář ti budou klást býčky.

Iz 38,10-12d.14cd.17-20

Řekl jsem: Uprostřed svého života mám odejít k branám podsvětí *

mám postrádat zbytek svých let.

Řekl jsem: Nemám (už) vidět Hospodina v zemi živých, *

nemám už hledět na nikoho mezi obyvateli světa.

Můj příbytek je stržen, †

je ode mě odnesen *

jako stan pastýřů.

(Bůh) svinul jako tkadlec můj život, *

odřízl mě od osnovy.

V slabosti se mé oči (zdvihají) vzhůru, *

Pane, trpím násilí, zastaň se mě!

Hle, v pokoj se změnila má hořkost! †

Tys tedy zachránil mou duši z propasti zhouby, *

ano, za svá záda jsi hodil všechny mé hříchy.

Vždyť podsvětí tě nebude slavit †

ani smrt tě nebude chválit. *

Ti, kdo sestupují do jámy, nebudou čekat na tvou věrnost.

Kdo žije, jen kdo žije, bude tě slavit jako já dnes. *

Otec bude o tvé věrnosti vypravovat synům.

Hospodine, zachraň mě, *

a za zvuku citery budeme zpívat po všechny dny svého života v Hospodinově domě.

Duše má, chval Hospodina! †

Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *

pokud budu, chci opěvovat svého Boha.

Nespoléhejte na knížata, *

na člověka, u něho není spásy.

Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *

tehdy se zhatí všechny jeho plány.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *

kdo doufá v Hospodina, svého Boha.

On učinil nebe i zemi, *

moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky, †

zjednává právo utlačeným, *

dává chléb lačným.

Hospodin vysvobozuje vězně, *

Hospodin otvírá oči slepým,

Hospodin napřimuje sklíčené, *

Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin chrání přistěhovalce, †

podporuje sirotka a vdovu, *

ale mate cestu bezbožníků.

Hospodin bude vládnout na věky, *

tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.