Zaradoval jsem se, když mi řekli: *

„Do domu Hospodinova půjdeme!“

Už stojí naše nohy *

v tvých branách, Jeruzaléme!

Jeruzalém je vystavěn jako město, *

spojené v jeden celek.

Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, *

jak to zákon přikazuje Izraeli, aby chválil Hospodinovo jméno.

Tam stojí soudní stolce, *

stolce Davidova domu.

Vyprošujte Jeruzalému pokoj: *

ať jsou v bezpečí, kdo tě milují,

ať vládne mír v tvých hradbách, *

bezpečnost v tvých palácích!

Kvůli svým bratřím a přátelům *

budu říkat: Pokoj v tobě!

Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, *

budu ti přát štěstí.

Z hlubin volám k tobě, Hospodine, *

Pane, vyslyš můj hlas!

Tvůj sluch ať je nakloněn *

k mé snažné prosbě!

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, *

Pane, kdo obstojí?

Ale u tebe je odpuštění, *

abychom ti mohli v úctě sloužit.

Doufám v Hospodina, *

duše má doufá v jeho slovo,

má duše čeká na Pána *

více než stráže na svítání.

Více než stráže na svítání *

ať čeká Izrael na Hospodina,

neboť u Hospodina je slitování, *

hojné je u něho vykoupení.

On vykoupí Izraele *

ze všech jeho provinění.

Flp 2, 6-11

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, *

nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,

ale sám sebe se zřekl, †

vzal na sebe přirozenost služebníka *

a stal se jedním z lidí.

Byl jako každý jiný člověk, †

ponížil se a byl poslušný až k smrti, *

a to k smrti na kříži.

Proto ho také Bůh povýšil *

a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,

takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno *

na nebi, na zemi i v podsvětí

a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: *

Ježíš Kristus je Pán.