Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Tys od věčnosti, Kriste, velebností
Otci rovný
a s ním Bůh v podstatě vždy jediný;
tys věčné Boží Slovo,
skrz tebe bylo stvořeno
vše na světě, co má jméno.
Tys vinný kořen, k tobě kdo připojen,
je v církvi tvé,
k spasení vydává plody mnohé,
ale kdo se odtrhne,
ten se života zbavuje,
údem mrtvým jsa, zahyne.
Tys jistá pravda, není v tobě křivda,
bezpečnost má,
ve víře tvé pravé kdo zůstává;
ale kdo jinak věří,
tak, jak slovo tvé nevelí,
cestou zahynutí běží.
Tys světlo pravé, tvé učení zdravé;
ve tmách zhyne,
koho drahé světlo tvoje mine;
bez tvého osvícení
není pravého umění,
ale v bludy zavedení.
Máš život věčný, sám v sobě bezpečný,
který dáváš
těm, jež v společenství svoje voláš;
smrti zlé se nebojí,
kdo v slovech tvých pevně stojí,
ze světa jde v tvém pokoji.
Opatruj nás sám, neb tys Bůh náš i Pán,
čeleď jsme tvá,
ať tvůj odpůrce v nás místa nemá,
od všelikého zlého
vyprosť každého věrného,
přiveď do království svého.
ŽALMY
1. ant. Bůh ho ustanovil králem svého lidu a dal mu moc nade všemi národy.
Proč se pohané bouří, *
proč národy strojí marné plány?
Pozdvihují se pozemští králové †
a vladaři se spolu umlouvají *
proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
„Rozlámejme jejich okovy *
a odhoďme jejich pouta!“
Směje se ten, který na nebesích trůní, *
jsou Pánu k smíchu.
Potom k nim rozhorlen mluví, *
děsí je svým hněvem;
„Já jsem přece ustanovil svého krále *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †
Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *
já jsem tě dnes zplodil.
Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem, *
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“
Nuže, králové, pochopte! *
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu, *
s chvěním ho poslouchejte,
aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *
protože jeho hněv se roznítí rychle.
Blaze všem, *
kdo se k němu uchylují!
Ant. Bůh ho ustanovil králem svého lidu a dal mu moc nade všemi národy.
2. ant. Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
Bože, svěř králi svou pravomoc, *
svou spravedlnost královskému synu.
Ať vládne tvému lidu spravedlivě, *
nestranně tvým ubohým.
Hory přinesou lidu pokoj, *
pahorky spravedlnost.
Zjedná právo ubohým z lidu, †
pomůže chudákům, *
rozdrtí utlačovatele.
Žít bude dlouho jak slunce, *
jak luna po všechna pokolení.
Sestoupí jako déšť na trávu, *
jako vláha, která napájí zemi.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, *
dokud nezanikne luna.
Bude vládnout od moře k moři, *
od Řeky až do končin země.
Jemu se budou klanět nepřátelé, *
jeho protivníci prach budou lízat.
Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, *
králové Arábie a Sáby zaplatí daně.
Všichni králové se mu budou klanět, *
všechny národy mu budou sloužit.
Ant. Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
3. ant. V něm budou požehnána všechna plemena země, blahoslavit ho budou všechny národy.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, *
ubožáka, jehož se nikdo neujímá.
Smiluje se nad nuzným a chudým, *
zachrání ubožákům život.
Vymaní je z křivdy a násilí, *
neboť jejich krev je drahá v jeho očích.
Proto bude žít a dostane se mu z arabského zlata, †
stále se budou za něho modlit, *
ustavičně mu budou žehnat.
Země bude oplývat obilím, †
jeho úroda bude šumět až ve vrcholcích hor jak Libanon, *
obyvatelé měst rozkvetou jak polní tráva.
Jeho jménu se bude žehnat navěky, *
pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno.
A v něm budou požehnána všechna plemena země, *
blahoslavit ho budou všechny národy.
Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, *
on sám koná divy.
A požehnané jeho slavné jméno navěky, *
jeho slávou ať je naplněna celá země! Staň se! Staň se!
Ant. V něm budou požehnána všechna plemena země, blahoslavit ho budou všechny národy.
Dám tě národům jako světlo,
aby se má spása rozšířila až do končin země.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
1,4-6.10.12-18; 2,26.28; 3,5b.12.20-21
Vidění Syna člověka v jeho slávě
Milost vám a pokoj od toho, který je, který byl a který přijde, a od sedmi duchů před jeho trůnem a od Ježíše Krista, svědka hodného víry, prvorozeného z mrtvých a vládce nad pozemskými králi.
Tomu, který nás miluje, který nás svou smrtí zbavil hříchů a udělal z nás královský (národ) a kněze Boha, svého Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky! Amen.
(A jednou) v den Páně jsem upadl do vytržení a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako (zvuk) polnice.
Obrátil jsem se, abych se podíval po tom hlase, který ke mně mluvil. A když jsem se obrátil, uviděl jsem sedm zlatých svícnů a uprostřed těch svícnů (postavu) podobnou Synu člověka, oblečenou do řízy a přepásanou na prsou zlatým pásem. Jeho hlava a vlasy byly bělostné jak sněhobílá vlna, jeho oči jako ohnivý plamen, jeho nohy jako z mosazi rozžhavené v peci, jeho hlas jako hukot množství vod. V pravé ruce držel sedm hvězd, z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč a jeho tvář zářila jako slunce v plné své síle.
Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. On na mě položil pravici a řekl: „Nic se neboj! Já jsem První i Poslední, Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
Tomu, kdo zvítězí a zůstane věrný mým skutkům až do konce, dám moc nad pohany,
(podobně) jako jsem já dostal (tuto moc) od svého Otce. A dám mu jitřní hvězdu.
Jeho jméno nevymažu z knihy života, ale budu se k němu znát před svým Otcem a jeho anděly.
Kdo zvítězí, z toho udělám sloup v chrámě svého Boha a nikdy už (z něho) nevyjde; napíšu na něho jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, a také svoje nové jméno.
Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě. Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Mk 13,26.27; Zj 1,6
Lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. * Jemu buď sláva a vláda na věčné věky!
Shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od končin země až po konec nebe. * Jemu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z pojednání „O modlitbě“ od kněze Origena
(Cap. 25: PG 11,495-499)
Přijď království tvé
Podle slov našeho Pána a Spasitele Boží království nepřichází tak, že by se dalo pozorovat, ani se nedá říci: Hle, tady je! nebo tam je! Neboť Boží království je mezi námi. Vždyť to slovo je blízko, téměř v našich ústech a v našem srdci. Proto je jasné, že každý, kdo se modlí za příchod Božího království, modlí se nepochybně za to Boží království, které má v sobě: aby v něm vzešlo, neslo plody a nabývalo dokonalosti. Neboť v každém svatém kraluje Bůh a každý svatý poslouchá Boží zákony, plné Ducha a Bůh v něm přebývá jako v dobře spravované obci. Vždyť je při něm neustále Otec a spolu s Otcem kraluje v takové dokonalé duši Kristus podle slov Písma: Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
A budeme-li bez ustání postupovat, dojde Boží království, které je v nás, svého vrcholu tehdy, až se naplní, co řekl apoštol; že totiž Kristus, až se mu podrobí všichni nepřátelé, odevzdá království Bohu a Otci, aby byl Bůh všechno ve všem. Proto se neustále modleme a vnitřně uschopněni přítomností Božího Slova, říkejme svému Otci, jenž je na nebesích: Posvěť se jméno tvé, přijď království tvé.
O Božím království je si ještě třeba uvědomit toto: Jako nemá spravedlnost nic společného s nepravostí a jako se světlo nesnáší s temnotou a Kristus s Beliárem, právě tak nemůže být Boží království pohromadě s královstvím hříchu.
Chceme-li proto, aby v nás kraloval Bůh, ať v našem smrtelném těle nevládne hřích. Umrtvujme naopak své pozemské údy a přinášejme ovoce ducha, aby se v nás Hospodin mohl procházet jako v duchovní rajské zahradě a aby v nás kraloval on sám se svým Kristem sedícím v nás po pravici Otcovy duchovní moci, o niž prosíme. Ať tu sedí, dokud se všichni jeho nepřátelé, kteří jsou v nás, nestanou podnoží jeho nohou a dokud z nás nezmizí každá jiná vláda, síla a moc.
Toto se může zajisté stát v každém z nás, a v každém z nás může být jako poslední nepřítel zničena smrt, aby i v nás mohl Kristus říci: Smrti, kdepak je tvůj bodec? Peklo, kdepak je tvé vítězství? Nechť tedy již nyní to, co je v nás porušitelné, vezme na sebe svatost a neporušitelnost, a co je smrtelné, vezme na sebe Otcovu nesmrtelnost, neboť smrt již byla přemožena. Aby tak v nás kraloval Bůh a my již nyní měli účast na dobru nového zrození a vzkříšení z mrtvých.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Zj 11,15b; Žl 22 (21),28b-29a
Teď se ujal vlády nad tímto světem náš Pán a jeho Pomazaný * a bude kralovat na věčné věky!
Před ním se skloní všechna lidská pokolení, protože Hospodinu náleží vláda. * A bude.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému milovanému Synu všechnu moc na nebi i na zemi, aby byl Králem všeho tvorstva; dej, ať celý svět, vysvobozený Kristem z otroctví hříchu, poznává tvou slávu, věrně ti slouží a ustavičně tě chválí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2021 J. Vidéky