Chvalte, Hospodinovi služebníci, *

chvalte jméno Hospodinovo!

Buď velebeno Hospodinovo jméno *

nyní i navěky!

Od východu slunce až na jeho západ *

buď chváleno Hospodinovo jméno!

Povznesen je Hospodin nade všechny národy, *

nad nebesa jeho sláva.

Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, †

který trůní na výsosti *

a shlíží dolů na nebe i na zem?

Slabého zdvihá z prachu, *

ze smetiště povyšuje chudého,

aby ho posadil vedle knížat, *

vedle knížat svého lidu.

Té, která v rodině byla neplodná, dává bydlet *

jako šťastné matce dětí.

Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, *

chval svého Boha, Sióne,

že zpevnil závory tvých bran, *

požehnal tvým synům v tobě.

Zjednal tvému území pokoj *

a sytí tě jadrnou pšenicí.

Sesílá svůj rozkaz na zemi, *

rychle běží jeho slovo.

Dává sníh jako vlnu, *

jíní sype jako popel.

Shazuje své krupobití jako drobty chleba, *

jeho mrazem tuhnou vody.

Posílá své slovo, a rozpouští je, *

poroučí zavanout svému větru, a vody se rozproudí.

Oznámil své slovo Jakubovi, *

své zákony a přikázání Izraeli.

Tak nejednal se žádným národem: *

nesdělil jim svá přikázání.

Flp 2, 6-11

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, *

nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,

ale sám sebe se zřekl, †

vzal na sebe přirozenost služebníka *

a stal se jedním z lidí.

Byl jako každý jiný člověk, †

ponížil se a byl poslušný až k smrti, *

a to k smrti na kříži.

Proto ho také Bůh povýšil *

a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,

takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno *

na nebi, na zemi i v podsvětí

a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: *

Ježíš Kristus je Pán.