Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *

neboť k tobě se utíká má duše,

uchyluji se do stínu tvých křídel, *

dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu, *

k Bohu, který mi prokazuje dobro.

Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †

ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *

ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Uléhám uprostřed lvů, *

kteří lačně požírají lidi.

Jejich zuby jsou kopí a šípy *

a jejich jazyk naostřený meč.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Léčku připravili mým nohám, *

zkrušili mou duši,

vykopali přede mnou jámu: *

ať do ní spadnou!

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Jer 31,10-13.14b

Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo, *

zvěstujte ho na ostrovech v dáli!

Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil, *

bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.

Vykoupí Hospodin Jakuba *

a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.

Přijdou a budou jásat na hoře Siónu, *

těšit se budou z Hospodinových dobrodiní,

z obilí, vína a oleje, *

z mláďat bravu a skotu.

Jejich duše bude jak zavlažovaná zahrada, *

nebudou už víc strádat.

Tehdy se rozveselí v tanci panna, *

zaradují se jinoši a starci.

Proměním jejich nářek v jásot, †

útěchu a radost jim vleji po jejich smutku; *

a můj lid se nasytí mým dobrodiním.

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály *

v městě našeho Boha.

† Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, *

je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, *

je městem velikého krále.

Bůh se ukázal v jejích pevnostech *

jako jistá ochrana.

Neboť hle, sešli se králové, *

spolu učinili útok.

Jen se však podívali, užasli, *

ve zděšení prchli.

Hrůza je tam zachvátila, *

křeč jak ženu, která rodí,

jako když východní vítr *

rozbíjí taršíšské lodi.

Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli *

v městě Hospodina zástupů,

v městě našeho Boha: *

Bůh mu dává věčné trvání.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství *

ve tvém chrámě.

Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála *

sahá až na konec země.

Tvá pravice oplývá spravedlností, *

ať se raduje siónská hora,

ať jásají judská města *

nad tvými rozsudky.

Jděte kolem Siónu, obejděte jej, *

spočítejte jeho věže!

Všimněte si jeho hradeb, *

prohlédněte jeho paláce,

abyste mohli vyprávět příštím pokolením: *

Tak veliký je Bůh,

Bůh náš navěky, navždy. *

On bude naším vůdcem!