15. duben 2022

VELKÝ PÁTEK

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Otce věčného Moudrost,

sama božská Pravda,

Ježíš Kristus, byl zajat,

souzen časně zrána.

Od známých, učedníků,

od všech byl opuštěn,

od nevěrného lidu

vydán, vysmán, zmučen.

ŽALMY

Ant. Bylo devět hodin dopoledne, když ukřižovali Ježíše.

Žalm 40 (39), 2-14.17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10,5)

Pevně jsem doufal v Hospodina, *

on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.

Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, *

na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.

Novou píseň vložil mi do úst, *

chvalozpěv našemu Bohu.

Mnozí to uvidí a nabudou úcty, *

budou doufat v Hospodina.

Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, *

kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.

Mnoho divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, *

nikdo se ti nevyrovná v úmyslech, které máš s námi,

kdybych je chtěl hlásat, vypovědět, *

je jich více, než by se dalo sečíst.

V obětních darech si nelibuješ, *

zato jsi mi otevřel uši.

Celopaly a smírné oběti nežádáš, †

tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím; *

ve svitku knihy je o mně psáno:

Rád splním tvou vůli, můj Bože, *

tvůj zákon je v mém nitru.“

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, *

svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost, *

o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil,

nezatajil jsem tvou lásku *

a tvou věrnost před velkým shromážděním.

Neodpírej mi, Hospodine, své slitování, *

tvá láska a věrnost ať mě neustále chrání,

neboť mě svírají útrapy bez počtu, *

dostihly mě mé viny, že ani nemohu vidět.

Je jich víc než vlasů na mé hlavě *

a odvaha mi chybí.

Hospodine, prosím, vysvoboď mě! *

Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Nechť jásají a v tobě se radují *

všichni, kteří tě hledají,

ti, kteří touží po tvé pomoci, *

ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“

Já jsem jen chudák a ubožák, *

ale Pán se o mě stará.

Tys můj pomocník, můj zachránce: *

neprodlévej, můj Bože!

Žalm 54 (53),3-6.8-9
Prosba o pomoc
Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci? (Lk 18,7)

Bože, zachraň mě pro své jméno, *

svou mocí mi zjednej právo!

Bože, slyš moji modlitbu, *

popřej sluchu slovům mých úst!

Neboť povstali proti mně zpupní lidé, †

násilníci mi ukládali o život, *

na Boha nebrali ohled.

Hle, Bůh mi pomáhá, *

Pán mě udržuje naživu.

Budu s radostí přinášet oběti, *

chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré,

vždyť mě vyprostilo z každé tísně, *

na nepřátele vítězně pohlédlo mé oko.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Bylo devět hodin dopoledne, když ukřižovali Ježíše.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 53, 2-3

Vyrašil před Hospodinem jako výhonek, jako kořen z vyprahlé země. Neměl podobu ani krásu, aby upoutal náš pohled; neměl vzhled, abychom po něm zatoužili. Opovržený, opuštěný od lidí, muž bolesti, znalý utrpení, jako ten, před nímž si lidé zakrývají tvář, potupený, od nás nevážený.

Klaníme se ti, Kriste, a velebíme tě,

neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Modleme se.

Bože, tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus, se za nás ochotně vydal do rukou hříšníků a podstoupil muka kříže; prosíme tě, dej, ať jeho oběť přinese všem lidem spásu. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2021 J. Vidéky