Zvedám své oči k horám. *

Odkud mi přijde pomoc?

Pomoc mi přijde od Hospodina, *

který učinil nebe i zemi.

Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, *

nebude dřímat tvůj strážce.

Ano, nebude dřímat a spát *

Izraelův strážce.

Hospodin tě střeží, *

Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici.

Za dne ti slunce neublíží, *

ani měsíc v noci.

Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, *

střežit bude tvou duši.

Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod *

nyní i navěky.

Z hlubin volám k tobě, Hospodine, *

Pane, vyslyš můj hlas!

Tvůj sluch ať je nakloněn *

k mé snažné prosbě!

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, *

Pane, kdo obstojí?

Ale u tebe je odpuštění, *

abychom ti mohli v úctě sloužit.

Doufám v Hospodina, *

duše má doufá v jeho slovo,

má duše čeká na Pána *

více než stráže na svítání.

Více než stráže na svítání *

ať čeká Izrael na Hospodina,

neboť u Hospodina je slitování, *

hojné je u něho vykoupení.

On vykoupí Izraele *

ze všech jeho provinění.

Flp 2, 6-11

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, *

nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,

ale sám sebe se zřekl, †

vzal na sebe přirozenost služebníka *

a stal se jedním z lidí.

Byl jako každý jiný člověk, †

ponížil se a byl poslušný až k smrti, *

a to k smrti na kříži.

Proto ho také Bůh povýšil *

a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,

takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno *

na nebi, na zemi i v podsvětí

a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: *

Ježíš Kristus je Pán.