- neděle v mezidobí C – Strom se pozná po ovoci
pomůcky: Andělín, Zloun, babička, Pepa, mísa ovoce
Andělín: Ahoj děti, za chvíli nám začne jaro, stromy rozkvetou a časem budou mít sladké plody. Jestlipak víte, které plody vyrostou třeba na jabloni?
Zloun: Hruška! A na třešni ananas a na švestce broskev!
Andělín: Děti, má Zloun pravdu? …jistěže ne.
Zloun: No a co, já rád lžu, je to legrace, navíc ovoce nemám rád – fuuuj, to já radši dorty a zmrzlinu. A místo ovocných stromů mám raději trní a bodláky, umí lidi pěkně popíchat.
Andělín: No jo, každý strom se pozná po ovoci. Dobrý strom dává dobré ovoce a špatný strom špatné. Z trní se nesbírají sladké plody, jen bolístky, to jsi celý ty, Zoune!
Zloun: No, dovol, já nejsem žádný strom! A vůbec, jdu aspoň do nějakého sladkého ovoce nasadit červíky!
Andělín: Víte, děti, sice nejsme stromy, ale také lidé se poznají po ovoci – podle svých skutků. Dobří lidé dělají dobré věci jako sladké plody, zlí zase špatné – jako červivé a shnilé ovoce. Naučil se to dokonce i Pepa.
Pepa: Babi, už jsem tady, poryl jsem ti zahradu, to byla ale dřina, mohu si dát tady ten pomeranč?
babička: Jistě, Pepo, moc ti děkuji, sama bych to už nezvládla, už jsme stará a nemocná.
Pepa: Jé, babi, ten pomeranč je ale slaďoučký, mňam!
babička: Však si ho zasloužíš, za dobrou práci dobrá odměna! Vezmi si také jablíčko, je také moc dobré.
Pepa: Jejda, babi, to je ale kyselé a je také nahnilé.
babička: Tak ho vyhoď a vezmi si jiné. Letos se nám některá jablíčka pokazila. Ten kluk od sousedů po nich házel kamení, a tak některá shnila.
Pepa: Taková škoda! Dědečkovi dá tolik práce stromy ošetřovat, prořezávat, hnojit a sklidit úrodu. Ten kluk je teda zlý!
babička: To víš, to máš jako s tím ovocem, kdyby se mu dědeček nevěnoval, místo sladkých plodů by vyrostla jen kyselá pláňata. Tomu klukovi se rodiče vůbec nevěnují a tatínek ho dost bije, tak jeho srdce ztvrdlo a začal ubližovat druhým i on, nedávno trápil jejich kočku.
Pepa: To by si také zasloužil vyhodit do odpadu jako to shnilé ovoce.
babička: Ovoce už se nespraví, ale srdce člověka má vždycky šanci se polepšit, jen kdyby mu někdo pomohl jako dědeček pomáhá stromům.
Pepa: Tak víš co, babi, zkusím si s ním popovídat a vzít ho třeba k nám do party, aby jeho srdce nebylo zlé, ale naučilo se dělat dobro.
babička: Pepo, jsem na tebe hrdá!
Andělín: Lidské srdce je tedy to, na čem záleží. Když má člověk dobré srdce, napadají ho dobré myšlenky a dělá dobré skutky. Naše srdíčko ale musíme proměňovat, pečovat o něj jako dědeček o stromy, aby bylo dobré. K tomu ovšem potřebujeme Boží pomoc. Bůh může naše srdce proměnit. Naše skutky jsou ovocem, které vyrůstá z našeho srdce. Úkol na tento týden bude: Ukázat druhým nějakým skutkem, že je mám rád.
