- neděle velikonoční C – Nanebevstoupení Páně (není katecheze ve čt)+Modlitba za jednotu
pomůcky: Andělín, Ježíš, apoštol, Lenka, Jana, rádio
apoštol: Kde je Ježíš? Á, támhle, modlí se.
Ježíš: Můj otče, prosím tě za své učedníky i za všechny lidi, kteří ve mně uvěří. Dej, ať jsou jako jedna rodina. Ať si dobře rozumí a nehádají se. Jako já a ty, Otče, patříme k sobě, ať i lidé jsou s námi jako velká rodina.
apoštol: Ježíši, to je super, že jsi zase s námi, když jsi zemřel na kříži, bál jsem se, že už tě nikdy neuvidím. Kam teď půjdeme?
Ježíš: Já už jsem vás všechno naučil, nyní se vracím ke svému otci do nebe. Vy učte lidi o lásce a odpuštění.
apoštol: Ale to ne, sami to nezvládneme.
Ježíš: Pošlu vám pomocníka – Ducha svatého. Kdybych zůstal jen s vámi, nemohl bych být zároveň se všemi lidmi na světě.
apoštol: To už si s tebou nebudeme moci povídat?
Ježíš: Ale ano, uslyším vás i u svého Otce, stále vás budu chránit, pomáhat, jen mě neuvidíte.
apoštol: A to už se nikdy neuvidíme?
Ježíš: Ano, když budete dobře žít, když váš život bude plný lásky, budete moci přijít do Božího království lásky a radosti, tam se zase uvidíme a už budeme společně na vždy!
Andělín: Ahoj, děti, jestlipak vidíte kolem sebe nějaké vlny?… Nic není vidět, a přece tu jsou! Vyzkoušíme si to… (vytáhne rádio, zapne ho a hraje)…co myslíte, proč to rádio hraje?… protože kolem nás jsou radiové vlny, které ten přístroj chytne a přemění na zvuk. Proto existují i věci, které očima nevidíme, vidíme jenom jejich projevy. Vidíte třeba myšlenku? Kolik měří a kolik váží? Vidíte přání? Lásku? Příroda je plná Božích stop. Bůh to stvořil s velkou láskou a moudrostí a věnoval člověku. Už to ví i malá Lenka:
Jana: Leni, co jste včera dělali? Z vašeho domu se ozývala hudba, smích a spousta radosti.
Lenka: Tatínek měl nápad, že budeme hrát ukazovačky, maminka napekla dobré buchty a my s Pepou jsme soutěžili, byla to super legrace. Dokonce u nás byla i babička s dědečkem, pak jsme se také společně modlili.
Jana: Teda, jak vy to děláte? Potřebovala bych taky ukrojit kus té radosti.
Lenka: Ale radost se přece nedá ukrojit, tak je jen tam, kde lidé žijí v lásce.
Jana: Hm, moji rodiče se často hádají a tatínek si s námi vůbec nehraje.
Lenka: To je mi moc líto, víš co? Poprosíme Ježíše o pomoc. Je pořád s námi, i když ho nevidíme, řekneme mu, co tě trápí, a on určitě pomůže celé tvé rodině.
Jana: Tak jo, moc děkuju.
Lenka: Víš co, je teď otevřený kostel, tam je Pán Ježíš zvláště přítomný, můžeme tam hned zaběhnout.
Jana: Super, načerpám hodně radosti a třeba to chytnou i moji rodiče a také my budeme taková veselá rodina.
Lenka: Tak jdeme!
Andělín: Rádio nám dnes připomnělo, že Ježíš je s námi, i když ho nevidíme. Můžeme mu věřit a můžeme Bohu děkovat za všechno, co nám dává a také vytvářet jednotu.