- neděle postní A – Vzkříšení Lazara
žena: Ježíši, můj bratr a tvůj přítel Lazar zemřel. Proč jsi tu jen nebyl, jistě bys ho uzdravil.
Ježíš: Věříš, že můžu Lazara vzkřísit?
žena: Ano, Ježíši, věřím, že ty můžeš všechno.
Ježíš: Ať odstraní kámen od skalního hrobu.
žena: Ale Ježíši, už je mrtvý několik dnů, jeho tělo jsme zabalily do bílých pláten podle našeho zvyku, ale už se bude rozkládat.
Ježíš: Jen věř! … Lazare, pojď ven! (vyjde omotaný muž)
žena: Zázrak, Lazare, bratříčku, ty žiješ! To je opravdu zázrak!
Andělín: Ahoj děti, tak dneska jste mohly vidět, že Ježíš vzkřísil dokonce i mrtvého člověka, protože Ježíš je Pánem nad životem i smrtí, dokáže úplně všechno. Ježíš všem pomáhal proto, že má všechny moc rád. A chce lidi naučit, že láska je to nejdůležitější v životě a můžete ji někomu projevit právě pomocí, jako třeba Pepa:
Pepa: (všude jsou poházené pomuchlané kapesníky+krabice) Teda, proč jsou tady všude poházené kapesníky?
Lenka: Uuuéééééééééé (brečí+drží jeden kapesník)
Pepa: Co se ti stalo, Leni?
Lenka: Šla jsem nekrmit svého králíčka a on je mrtvý.
Pepa: Jé, Leni, to je mi líto, to se stává, že každý jednou prostě umře, ani králíci nejsou nesmrtelní.
Lenka: Jenže to byl můj kamarád, byl už úplně ochočený, jedl mi mrkvičku přímo z ruky.
Pepa: Já vím, Leni, tak už nebuď smutná, na, vezmi si kapesník, utři si oči a trochu se usměj.
Lenka: Já už se nikdy neusměju!
Pepa: Ach jo… (Pepa odchází, přijde za chvíli)
Lenka: Uuuuéééééééééé, já chci zpět svého králíčka. Už nikdy nebudu mít z ničeho radost, už nikdy…
máma: Tak už se uklidni, Leni.
Lenka: Mami, já taky jednou umřu jako můj králíček? A co ty a tatínek?
máma: Ano, ale nemusíme se bát, protože uvnitř nás je naše duše a ta je nesmrtelná, ta nikdy nezemře. A duše lidí, kteří naplnili svůj život láskou, mohou jít k Pánu Bohu do nebe, kde je věčná radost, žádný smutek a pláč.
Lenka: Opravdu? Tak přece jen mohu mít ještě někdy radost?
máma: To víš že ano, dokonce bych řekla, že to bude ještě dřív, než v nebi.
Lenka: To už asi ne, mami, z toho smutku po králíčkovi mě už nemůže nic vyléčit.
Pepa: (přichází Pepa) Leni, pojď sem, něco pro tebe mám? Podívej!
Lenka: Jé, nový králíček a ještě hezčí, než byl ten první. Budu mu říkat Štístko a budeme velcí kamarádi.
Pepa: No vidíš a je po smutku! Lenka: Děkuju, Pepo, kdes ho vlastně vzal?
Pepa: Vzpomněl jsem si, že mi Emil říkal, že jejich králíci mají mladé, tak jsem tam zašel a on mi jedno dal.
Andělín: Tak děti, máme jako Ježíš pomáhat těm, kdo jsou smutní nebo je něco bolí. Nezapomeňte, že Ježíš a jeho láska je silnější než smrt. Úkolem na tento týden bude udělat radost někomu, kdo je smutný.
