Jan Šrámek se narodil 11. srpna 1870 v Grygově u Olomouce a hned následující den byl ve Velkém Týnci pokřtěn. Ve svých třech letech ztratil otce a vyrůstal již jen s matkou. Roku 1880 začal studovat na Arcibiskupském kněžském semináři v Kroměříži, kde roku 1888 úspěšně odmaturoval a odešel na vysokoškolská studia do Olomouce na teologickou fakultu. 21. prosince 1892 byl vysvěcen na kněze a své kněžské působení zahájil jako kaplan v Novém Jičíně.

Činnost

Za svého kněžského působení založil Šrámek několik křesťanských spolků (např. Katolický spolek dělnický, od roku 1895, či Křesťansko-sociální ženský spolek Budoucnost, od roku 1898); k roku 1899 zakládá jako odpověď na papežskou encykliku Rerum novarum Křesťansko-sociální stranu. Vedle pastorační a politické práce se Šrámek věnoval i žurnalistice. Napsal řadu článků do Nového života, Hlasu; redigoval lidový týdeník Náš věk a deník Den, které sám založil. Po roce 1902 odešel do Brna, kde na tamějším kněžském alumnátě získal docenturu a posléze profesuru sociologie. Současně se mu v té době také dostalo prvních církevních ocenění. Roku 1908 získal titul konsistorního rady. Rok po ustanovení profesorem (1912) ho vyznamenal papež Pius X. hodností papežského komořího s titulem monsignora.

Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního shromáždění, v lednu 1919 sjednotil české křesťanské strany, a založil tak Československou stranu lidovou (byl jejím předsedou v letech 1919 – 1938 a 1945 – 1948). V letech 1921 – 1939 byl ministrem ve všech vládách a jedním z nejvlivnějších politiků v zemi. Po Mnichovské dohodě Šrámek emigroval a roku 1940 se stal předsedou Exilové vlády v Londýně. V této funkci zůstal až do roku 1945 a vyhlášení Košického vládního programu, kdy se stal náměstkem předsedy vlády.

Internace

V únoru 1948 jako jediný varoval před rezignací demokratických ministrů, ale 20. února 1948 rezignoval spolu s ostatními. V březnu 1948 se pokusil společně s Františkem Hálou (tajemník Československé strany lidové a odstoupivší ministr pošt) uprchnout z Československa, pokus však selhal (marně čekali na francouzské letadlo na letišti u Rakovníka). Hála i Šrámek dožili svůj život v nezákonné internaci, mimo jiné v Nové Říši, v Brně, ve věznici ve Valdicích a nakonec na zámečku v Roželově.

Msgre Jan Šrámek zemřel 22. dubna 1956 v pražské nemocnici na Bulovce pod fiktivním jménem Josef Císař. Teprve po roce 1989 bylo možné uložit jeho ostatky do hrobu na Velehradě, a tak vyplnit jeho dávné přání.