10. neděle v mezidobí – Patříme do Ježíšovy rodiny

pomůcky: Andělín, muž, Ježíš, Zloun, Lenka, Pepa, Člověče, nezlob se – hra

muž: Ježíši, tvoje matka a příbuzní jsou venku a ptají se po tobě.

Ježíš: Kdo je moje matka a mají příbuzní? Každý, kdo dělá to, co chce Pán Bůh, to je můj bratr i sestra i matka.

muž: Nerozumíme ti, Ježíši, jak to myslíš?

Ježíš: Každý člověk, který má rád mě a mého Otce a poslouchá nás, ten je jako naše vlastní rodina.

Zloun: Pche, ten Ježíš zase nadělá… prý ten, kdo ho poslouchá, je pro něj stejně tak důležitý jako jeho máma nebo brácha, jako jeho rodina. Já ale vím, jak hezky rozbít rodinu, musím se postarat o to, aby se lidi hádali, pak se třeba taky mlátí a uráží, a to je pořádná mela! Pepa s Lenkou si dnes chtějí zahrát hru Člověče, nezlob se, musím nějak zařídit, aby se pořádně zlobili!

Lenka: Pepo, slíbils mi, že si dnes zahrajeme Člověče, nezlob se.

Pepa: Já vím, však jo, jen se bojím, že ses ještě od minula nenaučila prohrávat.

Lenka: Proč bych to neuměla.

Pepa: No, jen že ses vztekala a urážela, když tě někdo předběhl, a to pak není moc zábavná hra!

Lenka: Prosím tě, to jsem byla ještě malá, už to umím!

Pepa: To jsem rád, protože na tom přece nic není, když někdo prohraje, je to jenom hra, jde o zábavu, ne o vítězství! Beru si červené figurky!

Lenka: Ne, červené chci já, je to moje oblíbená barva!

Pepa: Už začínáš?! … fajn, vezmu si zelené! Moudřejší ustoupí!

Lenka: Jééé, tak děkuji za ty červené figurky. Tak a hážu kostkou – šestka! Mohu začít!

Pepa: Lenko, vždyť tam nebyla šestka?! Ty podvádíš!

Lenka: Co?! Nepodvádím! Byla tam šestka!

Pepa: S tebou není žádná hra, pokud se nedodržují pravidla hry, tak to k ničemu není!

Lenka: Ale já znám pravidla té hry, umím ji hrát!

Pepa: Ne, vymýšlíš si a podvádíš jenom proto, abys vyhrála!

Lenka: No není pravda, ty lžeš!

Pepa: Je to pravda a taková hra mě fakt nebaví! Jdu pryč!

Lenka: Počkej, Pepo, nezlob se! Já bych si ráda s tebou zahrála, moc se omlouvám, že jsem si vymyslela číslo na kostce, já už budu opravdu hrát podle pravidel a nebudu se bát ani prohrát, slibuju!

Pepa: No, já nevím, jestli ti mám ještě věřit!

Lenka: Pepo, prosííííím!

Pepa: No dobře, omluva se přijímá, tak hrajeme!

Zloun: Ach jo, zase to nevyšlo, však já si na ně zase počíhám!

Andělín: Ahoj děti, tak jste viděly, že každý občas něco pokazí, poplete, ale je moc důležité se omluvit.

Hra Člověče, nezlob se nám připomněla, že patříme do Ježíšovy rodiny, v níž máme dodržovat pravidla hry. Máme se učit prohrát – ustoupit, nebo i vyhrát, ale nevyvyšovat se nad druhé. Máme často používat tři slova: děkuji, prosím, promiň. Tak je tento týden zkuste co nejvíce používat!

                                                                          (samolepka: Ježíš se ukazuje lidem)