- neděle postní C – Proměnění Páně
pomůcky: Andělín, Lenka (obvaz na hlavě), maminka, hračky, Pepa, sluchátka
Andělín: Ahoj, děti, dnes jste v evangelium slyšeli o tom, jak šel Pán Ježíš se svými dvěma učedníky na vysokou horu. Když se Ježíš modlil, stalo se něco zvláštního. Jeho tváře zářila a jeho šaty oslnivě zbělely. Apoštolové uviděli, jak mluví s proroky Starého zákona – s Mojžíšem a Eliášem – o svém budoucím utrpení a smrti, a uviděli také Ježíšovu budoucí slávu a uslyšeli Boží hlas: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“ Vy, děti, máte také poslouchat Pána Ježíše, většinou vám místo Ježíše říkají vaši rodiče, co máte dělat. Někdy se to ale nedaří – třeba i malé Lence:
Lenka: Au, mami, ta boule na hlavě ale bolííííííííííí.
máma: No jo, kdyby sis své hračky pořádně uklidila, jak jsem ti řekla, nezakopla bys o ně a nebouchla se do hlavy.
Lenka: To jsou ale ošklivé hračky!
máma: Opravdu za to mohou ty hračky? Kdyby byly uklizené na svém místě, tak se ti nic nestalo.
Lenka: Ne, ony se schválně samy rozházely, jsou zlé a ošklivé!
máma: Když jsou tedy tak ošklivé, tak je zítra všechny vyhodíme!
Lenka: Ne, to ne, prosím, mami, nevyhazuj ty moje hračky, opravdu ne!
Pepa: (má sluchátka) tádydádydádydá….
Lenka: Může za to Pepa, jo, on je rozházel!
Pepa: Co? Říkáte něco? Já vás vůbec neslyším!
máma: Lenko, Pepa byl na skautském výletě a nebyl vůbec doma. Tak kdo za to tedy může?
Lenka: Ach jo, za to můžu já, protože jsem tě neposlechla a neuklidila. Kdybych tě, mami, poslechla, tak se to nestalo.
máma: Tak to je dobře, že jsme na to společně přišly, kdo za to může. A teď už nefňukej, boule se zahojí a příště budeš určitě poslušnější.
Pepa: Co? Děje se tady něco? To je jedno! Ach, to je suprová písnička… tadydádydádydá…. (odchází)
máma: Tak je to, milá Lenko, s námi se všemi. Mnohé z toho, co se nám na světě nelíbí, jsme si zavinili my lidé tím, že neposloucháme Pána Boha a svádíme to na jiné. Pán Ježíš nás naopak učí poslouchat Pána Boha. Když mám ale nasazená taková sluchátka na svém srdci, tak ho vůůůůbec neslyšíme!
Andělín: K životu patří jak těžkosti i radost. Ježíš musel trpět a zemřít na kříži, aby mohl vstát z mrtvých a jednou nás všechny přitáhnout k sobě do nebe. Když chceme jít za ním správnou cestou, musíme se držet slov, která uslyšeli apoštolové na hoře proměnění: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ Proto úkolem na tento týden bude poslechnout ochotně rodiče, protože oni jsou zástupci Pána Ježíše.