- neděle postní C – Neplodný fíkovník
pomůcky: Andělín, Pepa, děda, zahradnické kleště
Andělín: Ahoj, děti, mám pro vás velkou hádanku: Jestlipak víte, co je tohle? …k čemu to asi může být…jsou to zahradnické kleště (vysvětlit, jak funguje). Je to moc důležitá věc, to zjistil i Pepa:
děda: Pepo, podrž mi prosím tady ty kleště, já přivážu mladé stromky ke kůlům.
Pepa: Jé, dědo, k čemu všechny ty věci máš?
děda: To je otázka – k čemu máš motyku?
Pepa: No, abychom stromy okopali.
děda: K čemu máme tady ty kůly a provázky?
Pepa: Aby se mladé stromky nezlomily při silném větru. Kůly je podpírají.
děda: K čemu máme pilku?
Pepa: Abychom odřezaly suché větve.
děda: No a co ty malé suché větvičky, odřežeš je pilou?
Pepa: Ne, ty jsou moc malinké.
děda: Tak vidíš, zkus je uštípnout těmi kleštěmi.
Pepa: Jé, to jde výborně. Dědo, ale tady ten stromeček nemá žádné ovoce, už několik let nic neměl. Nevykopeme ho? Jen tady zbytečně stíní ostatní stromy.
děda: Ano, všiml jsem si, že už několik let se na něm neurodilo žádné ovoce, ale ještě počkáme. Zkusím ho pohnojit a okopat a třeba příští rok ovoce přinese.
Pepa: Dědo, ty mi připomínáš toho zahradníka, o kterém vyprávěl Ježíš!
děda: Kterého myslíš?
Pepa: Ježíš vyprávěl podobenství o fíkovníku, který už tři roky nepřinášel žádné ovoce. Jeho majitel ho chtěl dát porazit. Ale zahradník, který se o fíkovník staral, řekl: „Pane, nech ho tu ještě tento rok. Okopám ho a pohnojím, snad příště ovoce ponese.“
děda: Vyprávěl Ježíš příběh o nějakém opravdovém fíkovníku?
Pepa: Nevím, v Ježíšově době a zemi bylo všude plno fíkovníků. U nás takové stromy nerostou a sladké fíky můžeme koupit jedině v obchodě.
děda: Ježíš ale vyprávěl jen podobenství, to není skutečný příběh, ale vyprávění, které chce ukázat na něco jiného. Fíkovník je jako člověk – je to každý z nás. Zahradník, který se o něj stará, to je Bůh. Bůh s námi má trpělivost. Stará se o nás a čeká, zda se umoudříme, zda změníme to, co je v našem životě špatné, abychom přinášeli dobré ovoce.
Pepa: Ahá, tak to budeme také trpěliví s naším stromečkem a počkáme, jestli se umoudří.
děda: Přesně tak, Pán Bůh pak bude trpělivý s námi, když zrovna něco pokazíme.
Andělín: Tak, děti, myslete na to, že Bůh trpělivě čeká, až napravíte svoje špatné vlastnosti. Snažte se udělat každý den něco pěkného, abyste nesli ovoce.
