32. neděle v mezidobí C – Všechno bude jinak

pomůcky: Andělín, Zloun, babička, Lenka, písek, sklenice, pokud možno skleněné výtvory (broušená váza,…)

Andělín: Ahoj děti, dnes Pán Ježíš mluvil o tom, že v nebi je všechno jiné než tady na zemi. To vám mohu potvrdit, vždyť k vám slétám právě z nebe. Bohužel vás tam nemohu vzít na prohlídku jako do nějakého hradu, ale když budete moc hodní, tak se tam jednou podíváte a už tam zůstanete napořád. Vůbec si nedovedete představit, jak je to tam krásné, všichni se tam jen radují a setkáte se tam se všemi, které máte rádi, pokud se tam také dostanou.

Zloun: Třesky plesky, vy s tím vaším nebem naděláte. U nás ve fujtajblíkové říši je mnohem větší zábava, ze všech si můžeme dělat legraci a pěkně je potrápit.

Andělín: Trochu jsi zapomněl říct, že lidé, kteří se tam dostanou, jsou už napořád smutní ve věčném trápení!

Zloun: No a co, ale nám zlounům je tam dobře, máme tam kopec zábavy.

Andělín: Zase myslíš jenom na sebe a na ostatních ti nezáleží!

Zloun: Jasně, právě takoví lidé u nás mohou být, co nemají nikoho rádi a myslí jen na sebe, musím jim jít příkladem – chachá. No, jdu někoho lákat do naší fujtajblíkové země.  (odchází)

Andělín: Já věřím děti, že my se ale všichni sejdeme u nás v nebi…k tomu, jak je to tam krásné, se nedá vůbec nic přirovnat.

babička: Leni, dneska nemáme jen obyčejný výlet, chci ti něco ukázat.

Lenka: A co, babi?

babička: Půjdeme na prohlídku do sklárny, to jsi ještě neviděla.

Lenka: Jé, to se těším. To je nádhera, tady je to jako v nebi – všechno to sklo se třpytí a dělá duhu.

babička: Podívej tady na tu krásnou vázu a skleničky.

Lenka: Ta je krásná… jak to jen dokážou udělat, sklo je tak křehké, snadno se rozbije.

babička: To ano, ale na začátku je to tvrdý písek.

Lenka: Písek? Copak to krásně průhledné sklo vznikne z obyčejného písku, vždyť písek je tvrdý, plný kamínků a špíny.

babička: Ano, ale oheň písek rozžhaví tak moc, že se stane tekutým, špína se spálí, sklář pak do žhavé skloviny fouká píšťalou vzduch, aby vznikly různé tvary, a po ochlazení vznikne taková krása.

Lenka: To je neuvěřitelné!

babička: Víš, Leni, když jsme přišly, řekla jsi, že je to tady jako v nebi, ale nebe je ještě mnohem, mnohem krásnější.

Lenka: Ty už jsi tam byla, babi?

babička: Ne, nebyla, tam nikdo nemůže jen tak na návštěvu, ale řekl nám o něm Pán Ježíš, protože On tam byl u svého Otce a zase se tam vrátil. Ježíš řekl, že v nebi to bude úplně jiné než si my lidé vůbec dove­deme představit. Jako se tato sklenice nepodobá písku, ze kterého vznikla, tak život v nebi bude úplně jiný než život na zemi. Všichni budou šťastní a už nikdy je nic nebude trápit a bolet.

Lenka: A ty bys tam chtěla jít, babi?

babička: No jasně, jsem už stará, už brzo odejdu z tohoto světa, určitě bych chtěla rovnou do nebe.

Lenka: Ale mně bys moc chyběla, stýskalo by se mi, kdybys tady nebyla, stejně jako po rodičích nebo Pepovi.

babička: Však neboj, když budeš žít dobře, mít všechny lidi ráda a pomáhat druhým, tak se tam potom všichni sejdeme. Pán Ježíš nás tam přivede.

Lenka: Tak to já se budu snažit být hodná a pomáhat, babi, nebe za to stojí!

Andělín: Tak děti, abyste se k nám dostaly, je potřeba se tak hodně modlit. Úkol: Pomodlit se každý večer, aby se všichni dostali do nebe.