Křest Páně – Ježíš je Boží Syn

pomůcky: Andělín, Zloun, Ježíš, J. Křtitel, Lenka, Pepa, prstové barvy, modrý hadřík, výkres s otisky rukou

Jan Křtitel: Lidé, pojďte k řece Jordán, nechte se pokřtít, křest smívá špínu všeho zlého. Změňte svá srdce, vraťte se k Bohu, nedělejte nic zlého! Kdo to sem jde, to je přece Ježíš, ten má větší moc než já, já křtím jen vodou, ale On bude křtít Duchem Božím.

Ježíš: Jane Křtiteli, pokřti mě!

Jan Křtitel: Ale Ježíši, Ty jsi Boží Syn, to Ty bys měl pokřtít mě, já jsem jen ubohý člověk!

Ježíš: Chci se nechat pokřtít, aby lidé věděli, co je správné, a následovali mého příkladu.

Jan Křtitel: Dobře (zamává modrou látkou), křtím tě, Ježíši. Lidé, slyšeli jste ten hlas z nebe? Říkal: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“  (oba zmizí)

Andělín: Ahoj děti, tak jste mohly vidět, jak Jan Křtitel pokřtil Ježíše. Určitě už jste viděly křest u nás v kostele. Copak je tam důležité? …voda, protože ta smývá špínu, ale má nám to připomínat, že při křtu se naše srdíčko očišťuje od všeho zlého – to ale nemůžeme vidět očima. Srdíčko se zašpiní hříchy – něčím špatným, to se takhle jednou zašpinilo i Pepovi a Lence.

Lenka: Hele, Pepo, mám prstové barvy – můžu malovat rukama místo štětce.

Pepa: Jé, taky to zkusím, to je legrace!

Zloun: Možná byste mohli otisknout své ruce na tu bílou zeď za vámi a také třeba po celém pokoji! (na boku)

Pepa: Víš co, mohli bychom otisknout své ruce na bílou zeď – jako slavné osobnosti!

Lenka: A nebudou se naši zlobit?

Pepa: Však to pak umyjeme!

Lenka: Tak jo. A já je otisknu také na skříň a na koberec – jako stopy, můžeme si hrát na detektivy.

Pepa: Jo, ty budeš zloděj a já policajt a podle stop tě vypátrám a dám do vězení.

Lenka: Hihi, to bude legrace. Jejda, slyším auto, to už přijela mamka s tátou, hele raději to rychle umyjeme.

Pepa: No, to jo, asi by se jim to moc nelíbilo. Zkusím umýt skříň.

Lenka: Pepo, ta bílá zeď je teď samá šmouha a nejde to umýt!

Pepa: Hm, to se bude muset zavolat malíř a přemalovat to, tak to bude průšvih, naši nás určitě potrestají!

Lenka: Já se bojím.

Pepa: No, byla to hloupost, nové vymalování bude hodně drahé, ale naši jsou hodní, určitě to nebude tak hrozné. Pojď, raději se jim přiznáme hned.

Andělín: Tak, děti, když si zašpiníte ruce, snadno je umyjete vodou, ale s vaším srdíčkem je to horší, to jen tak nejde – stejně jako se barva vpila do zdi a už nešla dolů a musel přijít pan malíř a vše přemalovat. Křest smývá úplně všechnu špínu ze srdíčka, a pokud byste později něco špatného udělali, tak starší děti už mohou ke svátosti smíření – ke zpovědi, která umí také tak pěkně srdíčko očistit. Někdy bychom si také zasloužili trest, ale Bůh nás má moc rád a odpouští nám a Ježíš vzal za nás na sebe kříž. Tak se snažte, aby vaše srdíčko zůstalo co nejčistší.