Svátek Křtu Páně A – Ježíš je Boží Syn

pomůcky: Andělín, Ježíš, Jan Křtitel, maminka, Lenka, holubice, láhev kofoly, modrá látka jako voda

Křtitel: Lidé, obraťte se, přestaňte dělat špatné skutky, nechte se pokřtít. Voda řeky Jordán omyje vaše hříchy a všechno zlé! Pojďte sem…

Ježíš: Jene Křtiteli, pokřti mě!

Křtitel: Ale Ježíši, Ty jsi bez hříchu, nikdy jsi nic špatného neudělal, ty nepotřebuješ křest pokání! To spíše já bych měl být pokřtěn od Tebe!

Ježíš: To je pravda, ale chci jít lidem příkladem, chci s lidmi sdílet úplně všechno, také můj Otec Bůh chce, abys mě nyní pokřtil!

Křtitel: Dobře, Ježíši!

hlas z nebe: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!   (objeví se holubice)

Andělín: Ahoj děti, tak jste viděly, jak Jan Křtitel pokřtil Ježíše. Jestlipak víte, čí hlas se to ozval z nebe? …To byl hlas Boha Otce, který se radoval z toho, že jeho Syn Ježíš byl poslušný a dal se pokřtít, jak si to Otce přál. A holubice nám připomíná třetí Boží Osobu – Ducha svatého, protože když děláte kříž, modlíte se „Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“. Možná si ještě vzpomínáte na pohádku o třech holoubcích, kteří žili v jednom hnízdu a měli se tak moc rádi, že byli jako jeden, všechno dělali společně. No, ale teď už se pojďme podívat, co dělá Lenka.

Lenka: Mami, já mám hroznou žízeň!

máma: Tak se napij vody!

Lenka: Cože, vody? Fuj, nemáš kofolu nebo fantu? Ty jsou mnohem lepší.

máma: Tak tobě není voda dost dobrá?

Lenka: Ne, voda je moc obyčejná, není k ničemu!

máma: Tak dobře, od této chvíle budeš mít JEN kofolu. Běž si umýt ruce, pomůžeš mi připravit oběd.

Lenka: Tak jo, já skočím do koupelny.

máma: Kdepak, umyješ si ruce v kofole, voda je moc obyčejná!

Lenka: Cože? No, jak myslíš… fuj, mám ty ruce nějaké lepkavé.

máma: To nic, to dělá ten cukr v kofole. A ještě zalij květiny. Nalij si kofolu do konvičky?

Lenka: Ale mami, zalévat květiny kofolou? To se jim asi nebude líbit.

máma: Pročpak? Kofola je přece nejlepší! Neboj, ty se v ní taky budeš večer koupat, také v ní umyjeme nádobí a podlahu a já ti v ní vyperu tvé oblečení. Také z ní uvařím polévku.

Lenka: Koupat? To snad ne, to pak budu celá lepkavá!!! Moje oblečení bude hnědé a všechno bude divné. Promiň, mami, uznávám, že voda je nejlepší. Budu si vody více vážit.

máma: To jsem ráda, Leni, že už víc chápeš, jak moc je pro nás voda důležitá a že bychom bez ní nemohli vůbec žít!

Andělín: Tak děti, voda se používá také při křtu, jistě jste už někdy v kostele viděly křest. Tak jako voda omývá špínu z kůže, tak křest smývá všechno špatné z našeho srdíčka, z naší duše. A křtem se také stáváte Božími dětmi. Za úkol zkuste zjistit, kdo vás pokřtil, kdy a kde to bylo.