4. neděle adventní – Nebojme se věřit

pomůcky: Andělín, Lenka, babička, květináč s hlínou, květináč s kytkou

Andělín: Ahoj děti, tak už se nám blíží Vánoce – taky se těšíte? Já se těším moc, protože u nás v nebi se všichni radují a zpívají Gloria na oslavu narozenin Ježíška a my andělé se proháníme na nebesích a oslavujeme. Také oznamujeme lidem, že Boží Syn přišel na svět lidí jako malé miminko, aby se mu poklonili a uvěřili v něho. Někdy je ale těžké věřit, není to snadné ani pro Lenku:

Lenka: Babi, proč tady máš ten prázdný květináč? Já ho vyhodím.  (uprostřed květináč s hlínou)

babi: Kdepak, Leni, ten květináč skrývá život!

Lenka: Vždyť tam nic není, jen černá hlína.

babi: Ta hlína je ale zkypřená a mokrá, zkrátka připravená na to, aby v ní mo­hlo něco vyrůst. Zasa­dila jsem do ní semínko, a pokud je semínko zdravé, vyroste z něj krásná květina. Hlína nedává semínku život – to má život samo v sobě, ale hlína vytváří potřebné prostředí, aby mohlo semínko růst.

Lenka: Ale já nevidím ani lísteček! Určitě tam nic není.

babi: Počkej, něco ti přinesu ukázat. (přinese květináč s kytkou) Podívej, do tohoto květináče jsem dala semínko už před několika měsíci.

Lenka: Jé, to je krásná květinka.

babi: Musíš být trpělivá a věřit, i když nic ještě nevidíš. Za chvíli budou Vánoce, také věříme, že nám Bůh poslal svého Syna, který se narodil Panně Marii. Sice už ho nevidíme jako lidé tenkrát v Betlémě, ale věříme, že je pořád s námi a pomáhá nám, protože nás mám moc rád.

Lenka: A babi, myslíš, že pro Pannu Marii bylo také těžké tomu uvěřit, když ji anděl řekl, že bude mít Syna?

babi: To víš, že to bylo velké překvapení, ale pevně věřila Pánu Bohu.

Lenka: No jo, ale co svatý Josef?

babi: Boží Syn potřeboval i pozemského otce, proto vybral Bůh Josefa, který byl moc hodný. Josef tomu také nejprve nemohl uvěřit, ale ve snu se mu zjevil anděl a řekl mu, aby se nebál vzít si Marii za ženu a vychovat Ježíše jako vlastního syna.

Lenka: Aha, takže Ježíšek je jako ta kytička, co pak může vyrůst z dobré půdy.

babi: Ano, aby se Ježíš mohl narodit a stát se jedním z nás, potřeboval také takovou připravenou „půdu“, totiž člověka, který by Bohu věřil a chtěl žít pro něho. To byla Panna Maria s Josefem. Tím, že souhlasili s Božím plánem, Boží semínko mohlo vzklíčit a růst, a proto mohlo začít velké dílo Ježíše Krista.

Lenka: Já bych také chtěla tak Pánu Bohu věřit jako Panna Maria.

babi: Tak to se můžeme často modli: Pane Bože, ať jako Maria a Josef chci to, co chceš ty.

Andělín: Bůh má svůj úkol pro každého. Do každého člověka Bůh vložil své „semínko“ a očekává, že náš život vyroste v něco krásného a dobrého. Úkol: Plnit adventní úkoly.