11. neděle v mezidobí – Semínko a Boží království

pomůcky: Andělín, Ježíš, babička, Lenka, sáček semínek, květináč nebo kelímky, (konvička), obrázky pohádky

Ježíš: Boží království je, jako když člověk zaseje do země semínko. Semínko klíčí a roste, pak přinese mnoho úrody. To semínko může být úplně malinké – jako třeba semínko hořčice, ale když je zaseto, vyroste a je větší než všechny ostatní zahradní rostliny. Vyžene tak velké větve, že na něm mohou hnízdit ptáci.

Andělín: Ahoj děti, Ježíš dnes mluví o Božím království, království lásky a radosti – všichni jsou tam šťastní a nic jim nechybí. Do takového království by se chtěl určitě každý dostat, ale není to tak jednoduché, to se dnes naučí i malá Lenka:

Lenka: Ahoj babi, co to děláš?

babička: Seju semínka zeleniny do květináče, až poporostou, dám je ven na záhon.

Lenka: Super a kdy už budou ředkvičky, ty mám moc ráda!

babička: Musíš být trpělivá, nic není hned, musíme se o rostlinky s láskou starat, zalévat je, dopřát jim sluníčko, chránit je před škůdci, protrhávat je, aby mohly růst.

Lenka: Jééé, to bude ale hrozně dlouho trvat!

babička: O to víc si pak na ředkvičkách pochutnáš, a ještě více ti budou chutnat, když se o ně s někým rozdělíš!

Lenka: To je pravda, vždycky mi víc chutná, když se s někým rozdělím.

babička: To proto, že ti to osladí láska, ta všechno zlepší. A když naplníme svůj život láskou, dostaneme se do Božího království.

Lenka: Babi, řekni mi nějakou pohádku a království a o lásce, prosím!

babička: Tak dobře: V jednom království žil princ, který byl velice líný. Nic se nechtěl učit dělat. V sousedním království měl král dceru, krásnou princeznu, kterou chtěl princ za ženu. Sousední král ale řekl, že mu ji dá pod podmínkou, že princ vlastníma rukama uková meč, vyrobí prsten a ušije šaty. Princ se tedy pokusil úkoly splnit. Nejprve zkoušel ukovat meč. Princ byl ale slabý a vůbec mu to nešlo. Měl ruce plné popálenin, nic se mu nedařilo a když už nějaký meč ukoval, byl křivý a lámal se. Princi trvalo celé dva roky, než dokázal ukovat pořádný meč. *Potom se princ pokoušel vyrobit prsten. Ani to mu však nešlo. Prsten nebyl hladký, byl celý šišatý, moc velký nebo moc malý a princi to prostě stále nešlo. Opět mu trvalo celé dva roky, než dokázal vytvořit krásný prsten. *Nakonec se princ pustil do šití šatů pro princeznu. Stokrát se zamotal do látky na šaty a stále se mu to nedařilo. Ušil sice jedny šaty, ale ty byly hnědé jako pytel, a takové by si princezna přece nevzala. Nakonec však ušil krásné šaty a donesl je králi. Ten dal princi za ženu jeho vyvolenou princeznu, protože princ to všechno zvládl z velké lásky k princezně.

Lenka: Jé, babi, to byla hezká pohádka. Tak já ti zase pomohu odnosit květináče na sluníčko.

Andělín: Tak děti, nezapomeňte, že je důležité dělat všechno s láskou k druhým, aby se jim to líbilo, aby měli radost, pak i vaše radost bude mnohem větší. Tak se o to pořádně snažte nejen tento týden.