- neděle v mezidobí C – Soudce a vdova
pomůcky: Andělín, Zloun, Pepa, táta, robot
Andělín: Ahoj děti, Pán Ježíš dnes řekl apoštolům zase jeden příběh, pamatujete si, o kom to bylo? O jednom soudci a vdově, která za ním pořád chodila, aby se ji zastal u soudu. Ten soudce nebyl moc dobrý, vůbec se mu nechtělo, ale už chtěl mít od té ženy pokoj, tak se ji nakonec zastal. Ježíš chtěl lidem říct, že o to více jim bude pomáhat Pán Bůh, když ho o něco poprosí, protože nás má rád. Je ale potřeba vytrvalosti, které se učí i Pepa:
Pepa: Tati, pojď prosím na chvíli se mnou!
táta: Ale Pepo, teď opravdu nemůžu, musím dodělat věci na zítřek do práce.
Pepa: Tati prosím, jen na chvilku!
táta: Už jsem ti jednou řekl, že nemohu.
Pepa: Ale to je moc důležité!
táta: Co může být asi tak hrozně důležitého?! Teď nemohu!
Pepa: Opravdu jen na malinkou chvilku, potřeboval bych tvou pomoc, sám to nezvládnu.
táta: Ach jo, no dobře, ale jen chvilku. Co potřebuješ?
Pepa: Podívej, to je můj robot, každý den na něm chvilku pracuji a zdokonaluji ho.
táta: Jak dlouho už ho děláš?
Pepa: Už asi dva měsíce.
táta: No, to jsi šikovný, když budeš tak vytrvalý, jednou se z tebe stane velký vynálezce.
Pepa: To bych byl moc rád, hlavně chci, aby můj robot pomáhal lidem – třeba nemocným a starým. Nemohou se tak dobře hýbat, tak robot bude moci některé práce udělat za ně.
táta: Tak je skvělý nápad, Pepo, to jsem na tebe hrdý.
Pepa: Jenže teď se mi nedaří spojit elektrický podvozek od autíčka s tím zbytkem.
táta: Aha, co kdybys udělal tady v bocích otvory a já ti dám čtyři šrouby a můžeš to smontovat.
Pepa: Jé, tati, to mě nenapadlo, to bude skvělé!
táta: Tak pojď, já ti dám ty šroubky, pak se ale musím vrátit ke své práci. Až nebudu mít tolik práce, můžeme se podívat, jak tvého robota ještě vylepšit.
Pepa: Jé, moc děkuju.
Zloun: Pche, to se divím, že to Pepa tak dlouho vydržel, a ještě chce pomáhat lidem – tfuj!
Andělín: Dej pokoj, Zoune, to je od Pepy moc pěkné.
Zloun: Možná bych mohl Pepovi toho robota trochu vylepšit – sestrojit ho tak, aby kousal a štípal, to by byla legrace!
Andělín: Jen se opovaž, stejně nemáš šanci, každé dobré dílo my andělé chráníme.
Zloun: Však se ještě uvidí, nějakou skulinku si najdu, třeba budu Pepu navádět k lenosti – chacha! (odchází)
Andělín: Ten Zloun si nedá pokoj. Děti, když se budete snažit o něco dobrého, Zloun vám to bude chtít kazit, tak nezapomeňte na vytrvalost nejen v práci, ale také v modlitbě, potom sám Bůh bude vše chránit. Tento týden se snažte být více vytrvalí a dokončit to, co začnete, i když se vám moc nechce – třeba vaše úkoly.
