Slavnost Zmrtvýchvstáníí A – Ježíš vstal z mrtvých
žena: Halo, přátelé, kde je kdo? Pojďte rychle sem!
apoštol: Co se děje, Magdaléno?
žena: Viděla jsem Ježíše! Mluvila jsem s ním!
apoštol: To není možné, je už třetí den uložený v hrobě a vchod do hrobu je zavalený obrovským kamenem!
žena: To byl, šly jsme tam se ženami, ale kámen je odvalený a hrob prázdný! Stal se zázrak, Ježíš vstal z mrtvých, potom se mi zjevil a mluvil se mnou. Viděla jsem i rány v jeho rukou a nohou, které mu způsobili vojáci, když ho přibili na kříž. Ale on opravdu žije!
apoštol: To je zázrak! Však to Ježíš sám předpověděl, že třetího dne vstane z mrtvých, pojďme se podívat ke hrobu, třeba je ještě poblíž, a také to musím všem říct!
žena: Ano, konec smutku, budeme se radovat!
Andělín: Ahoj děti, tak už jste slyšely tu radostnou novinu – Pán Ježíš přemohl smrt a vstal z mrtvých, proto se o velikonoční neděli můžeme radovat a připomínáme si tuto velkou událost každou neděli. Dnes mám na oslavu Ježíšova vzkříšení pro vás také překvapení, přivedl jsem vám svého kamaráda motýla Krasoně.
motýl: Ahoj děti, Andělín mi o vás povídal tolik krásných věcí – jak jste hodné a pozorné. Já se jmenuji Krasoň, protože prý mám na sobě plno krásných barviček, ale vždycky tomu tak nebylo.
Andělín: Pověz o tom dětem více.
motýl: My motýli jsme nejdřív malé – někdy pořádně ošklivé – housenky. Ale pak přijde doba kuklení a schováme se do takového malého domečku. Nejdřív to vypadá jako bychom umřeli, ale to jen spíme a Božím zázrakem nám tam narostou křídla a úplně se proměníme a z kukly vyletí krásný barevný motýl.
Andělín: A představte si děti, že Pepa se zrovna něco o motýlech učí do školy:
Pepa: Babočka kopřivová, bělásek řeřichový, modrásek tmavohnědý, perleťovec fialkový,…
Lenka: Pepo, co to tady říkáš? To mluvíš nějakou cizí řečí?
Pepa: Ale ne, učím se druhy motýlů do přírodopisu, zítra píšeme písemku.
Lenka: A proč tady máš ty ošklivé housenky, když se učíš o motýlech?
Pepa: Protože než se motýl stane motýlem, je to taková housenka.
Lenka: Vážně? To není možné – taková ošklivá chlupatá housenka že se promění v toho nádherného motýlka?
Pepa: Ano, je to tak. A tohle je kukla, do které se schová při té proměně.
Lenka: Fuj, je to šedivé jako nějaký hrob!
Pepa: Vidíš, je to podobné, jako nám říkal pan farář v náboženství … když Ježíše ukřižovali, dali ho do hrobu, ale on se proměnil a třetího dne vstal z mrtvých a celý zářil a už nebyl jako obyčejní lidé.
Lenka: Asi jak se motýl nepodobá té housence, že?
Pepa: No, tak nějak, ale už neruš, musím se učit…ale můžeš si prohlédnout ty obrázky…babočka kopřivová, bělásek, modrásek, perleťovec,… (sam.: učedníci u prázdného hrobu)
Andělín: Tak vidíte, děti, z jakoby mrtvé kukly povstává nový život, tak nám motýl může připomínat, že Pán Ježíš vstal z mrtvých a tím nás všechny zachránil. Zkuste každou neděli pořádně oslavit tuto událost.
